Depresí i úzkostí od roku 2010 přibylo o pětinu, potřeba je podpora odolnosti. Zvyšuje se i riziko sebevražd

Zásadní vliv na duševní zdraví mají podle odborníků pandemie onemocnění covid-19 a válka na Ukrajině. Zvyšovat je proto podle nich nutné takzvanou resilienici, tedy odolnost duševního zdraví. „Resilience, neboli odolnost, je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny," uvedl v tiskové zprávě předseda sekce sociálních psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.

Náročné situaci člověk podle něj především potřebuje porozumět, zorientovat se v ní a najít z ní východisko. Potom potřebuje v sobě a svém okolí najít zdroje, aby mohl situaci zvládnout. „A nakonec v sobě také musí najít emoční význam tohoto zvládnutí a přijmout těžkou situaci více jako výzvu než ublížení," vysvětlil.

Vliv má genetika 

Vliv na tento druh odolnosti, vnitřní kapacitu pro zvládání stresu, podle něj má genetika, biologie, ale i vztahy, ve kterých člověk vyrůstal. Důraz proto odborníci kladou na prevenci duševních onemocnění, ale i zvyšování odolnosti u lidí, kteří trpí psychickou poruchou a jejich rodin, dětí a mladých ohrožených vznikem duševní choroby nebo třeba zdravotníků.

„Při podpoře resilience je nutná souhra různých léčebných a preventivních přístupů od krizové péče, psychoterapie, komunitní a rehabilitační péče, až po psychofarmakologii," popsal. Pomáhají také zdravé vztahy s rodinou a přáteli, dostatek spánku, fyzická aktivita nebo zdravá strava.

V české populaci přibývá zejména depresivních poruch. „V tuto chvíli hovoříme jen o počtu lidí, kteří se léčili. Pokud bychom do zkoumání zařadili i lidi, kteří se neléčili, tak se nám ukazuje poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševních poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní," uvedl Pěč.

Zvyšuje se riziko sebevražd 

Podobný trend zejména u mladších kategorií a ekonomicky ohrožených skupin sledují vědci i v dalších zemích, objevují a zhoršují se hlavně depresivní a úzkostné poruchy a zvyšuje se riziko sebevražd.

V Česku pokračuje reforma psychiatrické péče, jejíž strategie s podporou norských a evropských fondů byla schválena před deseti lety. „V návaznosti na současnou situaci, kdy přibývá pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami, pacientů s reakcemi na stres, je nezbytné hledat a neprodleně začít realizovat systém krizových služeb," uvedla předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová. Na ministerstvu zdravotnictví podle ní řeší problematiku meziresortní pracovní skupina, kde má odborná společnost zástupce.

„Již nyní máme ve fakultních nemocnicích u urgentních příjmů vyšší zastoupení psychiatrických sester, psychiatrů, psychologů, kteří poskytují krizovou pomoc pacientům, kteří ji potřebují, například po traumatickém zážitku, který se jich přímo dotýká, či kterého byli svědky," popsala.

Kapacity jsou ale stále nedostatečné. „Potřebujeme navýšit kapacitu u péče pro řešení akutních a krizových psychických stavů, dále pokročit v dosavadní reformě a posílit přesun důrazu v léčbě u dlouhodobých psychotických stavů od nemocnice k péči v komunitě, čímž rovněž uvolníme kapacitu akutní lůžkové péče pro narůstající úzkostné a depresivní psychické poruchy," uvedl k tomu Pěč.

V sousedních zemích, jako je Polsko, Německo či Rakousko, síť služeb pro krizové pacienty existuje. „U nás existují na zdravotně sociálním pomezí pouze tři specializovaná centra pro řešení případů psychické krize: dvě v Praze a jedno v Brně," doplnil.

Odborná společnost podle Papežové vidí jednu z cest v předání kompetencí dalším pracovníkům, například zdravotním a psychiatrickým sestrám nebo zdravotně-sociálním pracovníkům. Nedostatečný je podle Pěče také počet Center duševního zdraví, která se soustředí na dlouhodobou péči. V současné době jich funguje 30, potřeba je jich asi trojnásobek.