„Závislost na nikotinu vzniká rychleji než na heroinu,“ varuje plicní lékař Zdeněk Doležel

Podle odhadů kouří až třetina lidí. Kolik z nich by podle vás chtělo s tímto zlozvykem skoncovat?

Myslím, že zhruba třetina kuřáků by ráda přestala. Kuřáky trápí kardiovaskulární choroby, nádory plic a další nádorová onemocnění. Když jsou nemocní, uvědomí si, jak jim jejich zlozvyk škodí. Někteří by rádi přestali kouřit také kvůli neustálému zdražování cigaret.

Když za vámi přijdu a řeknu, že kouřím skoro dvě krabičky denně deset let a chci přestat - co mi poradíte?

Nejdřív spolu vyplníme dotazník, podle kterého zjistíme míru závislosti. Uděláme také vstupní pohovor, kde zjistíme, jestli se pacient s něčím léčí, bere léky a podobně. Zájemce čeká také lékařská prohlídka. Dále si promluvíme o tom, proč chce přestat, jaké má motivace. Může chtít kvůli rodině, nebo zaměstnavateli nebo přijde, že chce přestat sám.  Až toto všechno projdeme, tak si povíme, jak by měla vypadat cesta k tomu přestat kouřit, a vymezíme onen den D, kdy zahodí cigarety. Řekneme si také, jak mu můžeme pomoci, aby ho abstinenční příznaky znovu nedonutily sáhnout po krabičce.

Jak vypadá právě ta cesta ke dni D, kdy odložíme cigarety?

Jiné je to u občasného kuřáka, kde může být závislost minimální a stačí mu jenom naše psychická podpora a poradna. Těžší cestu má kuřák, který je zvyklý na svoje dvě krabičky denně třeba dvacet let. Takovému závislému kuřákovi dáme léky, které mu pomůžou bojovat s abstinenčními příznaky. Léky může brát ještě předtím, než odloží poslední cigaretu. Musíme mu říct, jaké nástrahy ho čekají- přibírání na váze, stavy deprese, chuť všeho nechat a zapálit si.  Až tyto fáze projdeme, řekneme si přesný den, kdy pacient přestane kouřit. Cigarety by měl všechny vyhodit a neschovávat. Naplánujeme si také kontroly, kdy zjišťujeme, jak pacient abstinenci zvládá a opět se snažíme pomoci po psychické stránce.

Mnoha kuřákům chybí cigareta při ranní kávě, nebo naopak večer u piva. Jakou radu máte pro ně?

Musíte si najít nějakou náhražku, berličku. Místo ranní cigarety si dejte žvýkačku. Další nástrahou je sezení večer v restauraci. Tam doporučujeme rozhodně nenahrazovat cigaretu jídlem. S každým individuálně vyřešíme, co je pro něj nejlepší. Třeba jestli si dát místo piva limonádu. Každý zná sám sebe nejlépe a společně přijdeme například na to, že mu pomůže místo cigarety chroupat mrkev.

Jakou úspěšnost mají ti, kteří chtějí s kouřením přestat?

Pokud chce člověk přestat úplně sám bez pomoci, tak je úspěšnost velice nízká, kolem 2 až 3%. Ti, kteří přestávají pomocí psychologických rad odborníků, už mají úspěšnost kolem 10%. S pomocí medikamentů se procento zvyšuje na 20 až 30%, ale pořád to není tak vysoké číslo, jaké bychom si přáli.

Mluvili jsme o tom, že jinak se léčí závislost u člověka, který vykouří denně dvě krabičky cigaret denně a odlišné je to u občasného kuřáka. Kdy už mluvíme o závislosti na cigaretách?

Je to individuální, ale udává se, že závislost je kolem 10 až 15 cigaret denně. V testu závislosti záleží ale i na dalších věcech- jak dlouho po probuzení si zapálíte, jestli do hodiny, nebo později. Důležité je také jak dlouho kouříte. Po vyhodnocení všech odpovědí se dostaneme k míře závislosti. 

Jakou úspěšnosti mají ti, kteří přijdou, protože po nich někdo jiný chce, aby přestali kouřit?

Vždycky je samozřejmě lepší, když si člověk sám řekne: Teď chci přestat kouřit, než když ho přivede třeba manželka. Pro kuřáka to může být motivace, ale nakonec si sám musí v hlavě srovnat, že to dělá především kvůli sobě.

Udává se, že přibývá kouřících žen a dětí. Máte stejný pocit?

Určitě a můžeme to dokladovat třeba incidencí bronchogenního karcinomu u žen. Před dvaceti lety to bylo onemocnění, které se vyskytovalo hlavně u mužů. Teď se začíná incidence u mužů i u žen vyrovnávat. Do budoucna se očekává, že žen ještě přibude, protože právě prudce přibylo kuřaček. Co se týká věku, tak se k nám dostali i pacienti, kteří začali kouřit třeba už v sedmi letech.

Jaký názor máte na elektronickou cigaretu?

Elektronická cigareta je menší zlo než obyčejná cigareta.  Kouřením obyčejné cigarety vzniká až tisíc různých látek, ze kterých desítky až stovky jsou potencionálně karcinogenní. A přitom účinná látka je jenom nikotin. Oproti tomu v elektronické cigaretě je nikotin očištěný. Elektronickou cigaretu tedy vidíme radši, ale stejně nejlepší je samozřejmě nekouřit. Kouřit zdravě zkrátka nelze.

Pomáhají podpůrné prostředky jako náplasti?

Jsou účinné a pomáhají při odvykání kouření. Obsahují nikotin a při správném užívání snižují abstinenční příznaky. Nejsou ale všespasitelné. Rozhodně to není tak, že si nalepíte náplast, zažvýkáte si a do týdne bez problému nekouříte. Při správném užívání ale zvyšují pravděpodobnost, že kouřit přestanete.

Jakou má člověk, který přestane kouřit, jistotu, že už nikdy nesáhne po cigaretě?

Člověk, který byl závislý na cigaretách, už jenom doživotně abstinuje. Je to stejné jako závislost na alkoholu nebo na drogách.  Už doživotně musí mít sebekontrolu. A je potom už na něm, jestli se nechá strhnout stresovou situací, nebo jenom chutí na cigaretu. Pokud ale člověk znovu začne kouřit, je cesta k abstinenci stejně těžká, jako ta předchozí. Je to hodně o pevné vůli. Udává se, že nikotin je návykovější než heroin.

Na internetu jsem se dočetla, že kouření oddaluje příchod Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Má tedy kouření i pozitivní účinky?

Nikotin je látka působící na psychiku, takže pozitivní účinky má, po vykouření cigarety se člověk lépe soustředí. To je také důvod, proč spousta lidí kouří a proč kouří třeba i lidé v nemocnici na stresových pracovištích, jako je JIP nebo ARO. Po cigaretě se uklidní a lépe se soustředí. A jestli kouření může oddálit možný příchod nějaké choroby? Je na zvážení, jestli je lepší, když se o nějaké procento sníží možnost příchodu třeba Parkinsonovy choroby v sedmdesáti, nebo zemřít v padesáti na infarkt. Myslím, že dokouřit se ke zdraví vážně nejde (smích).