První čínský profesor se chystá na VŠTE, první student zase na ukončení studia v Pekingu

Například se projednávaly podmínky nástupu profesora ekonomie Lunana Jianga a jeho manželky, rovněž ekonomky, z kaifengské Henan University, kteří se stanou v září zaměstnanci VŠTE. Na ní budou v anglickém programu přednášet marketing a management v čínském obchodě, etiku v byznyse, čínský import se zaměřením na mezinárodní obchod nebo historii, geografii a kulturu Číny. Stane se tak v rámci nové specializace Čínské trhy, která se na českobudějovické technice letos na podzim otevře v rámci oboru Ekonomika podniku.

„Dolaďovali jsme podmínky nástupu, pracovní úvazky, ubytování, mzdy a další věci, včetně umístění jejich potomka, který s nimi přicestuje, v naší mateřské škole,“ říká Jaromír Vrbka, kvestor VŠTE, který spolu s docentkou Dagmar Weberovou z Katedry cestovního ruchu a marketingu pracovní cestu absolvoval.

Na pekingské North China University of Technology (NCUT) jednali nejen s jejími přestaviteli, ale i profesorem Liu Yong Xiangem, děkanem Ekonomické fakulty, která navrhne svého zástupce do redakční rady vědeckého časopisu VŠTE Littera Scripta. Fakulta zároveň vyšle i svého reprezentanta na mezinárodní ekonomickou konferenci, která se na VŠTE uskuteční v říjnu. Další její expert by pak měl být hostem odborné konference Defekty budov, která se uskuteční rovněž v říjnu.

„Čínská ekonomika je fenoménem, který nelze ignorovat. Ale málokdo se na ní umí orientovat, málokdo jí rozumí. Proto se této oblasti cíleně věnujeme a podporujeme také vzájemné výměny studentů i pedagogů. Věřím, že se to časem projeví i v úrovni obchodních vztahů jihočeských podnikatelů a jejich čínských partnerů,“ říká docent Marek Vochozka, rektor VŠTE.
                  
Prvním studentem VŠTE, který působí na pekingské NCUT, je Theodor Pokorný, který si k českému oboru Konstrukce staveb přidal v čínské metropoli v angličtině obor Engineering in architecture, což je obdoba českého stavebního inženýrství. Ze čtyř semestrů mu už zbývá dokončit jen ten poslední.

„Myslím, že ve 21. století, v době nezastavitelné globalizace, je rozšiřování obzorů velmi důležité. A z tohoto hlediska podle mne není lepší místo, než právě Čína, kde se vyrábí pro celý svět, a kde univerzity navštěvují studenti z Jižní Koreje, Japonska, ale i středoasijských zemí nebo Mongolska. Dost si nás tu jako studentů ze západu váží, prostředí tu je přátelské,“ vysvětluje motivy své dlouhodobé cesty do Asie.

O čínském školství říká, že zatímco jeho struktura je velmi podobná českému vysokoškolskému systému, způsob výuky se podobá spíš americkým univerzitám - kreditovým systémem, strukturou cvičeni a přednášek, workshopy ve skupinách, otevřeným přístupem pedagogů, organizací výuky přes weibo či wechat, což je čínská obdoba facebooku.

Současně Theodor Pokorný ale dodává, že v Číně se naučil vážit si všeho, co v Česku máme a bereme za normální. „Pitné vody z kohoutku, čistého ovzduší a kvalitního, levného ubytování v poměru k platům. To mi tady chybí nejvíc,“ dodává.

Zapojení do mezinárodních aktivit pokládá rektor Marek Vochozka za jednu ze strategických priorit školy, neboť umožňuje přípravu studentů a absolventů pro evropský a světový trh práce. „Současně nám to ale poskytuje i trvalé podněty pro integraci nových vzdělávacích trendů, ať už jde o obsah, formy a výukové metody,“ poznamenává rektor.

Spolupráce se týká jak vysokých škol v zemích Evropské unie, tak i mimo ní. Na květen se například připravuje cesta představitelů VŠTE na Uralskou federální univerzitu v Jekatěrinburgu, která patří mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě, v samotném Rusku mezi TOP 10 a mezi TOP 80 v rámci skupiny pěti zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika), která zahrnuje asi 43 procent světové populace a necelou pětinu světové ekonomiky. „Budeme jednat o společných studijních programech a výzkumu,“ upřesnil Marek Vochozka.

Napsal Zdeněk Zuntych