Navrhované minimální teploty ve školách jsou podle oslovených ředitelů škol na Vysočině příliš nízké. Žákům chtějí topit na vyšší teploty, i když kvůli drahým energiím musejí šetřit. Úspory někde hledají v přeorganizování výchovy. Podle návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol by byla minimální teplota v tělocvičnách a chodbách 17 stupňů Celsia, ve třídách 20 stupňů, což je minimum i v platné vyhlášce. Oslovené školy ale doposud topily víc.
„Domluvili jsme se, že ve třídách budeme mít prozatím 22 stupňů a na chodbách 20, každou část školy si můžeme nastavit zvlášť. Ale je to zatím, myslím si, že to ještě budeme upravovat," řekla ředitelka jihlavské Základní školy T. G. Masaryka Andrea Frolíková. Je to podle ní o stupeň méně než dřív. Uspořit by tím mohla škola asi 160 tisíc korun, přičemž účet za energie loňského roku byl asi půl milionu. Jihlavská škola má 470 žáků a starší budovu, která je podle ředitelky velmi energeticky náročná. S investicemi, které by pomohly šetřit, nyní škola nepočítá. Instalaci solárních panelů brání situování střechy.
Obchodní akademie a hotelová škola v Havlíčkově Brodě chce úspory hledat úpravou výuky ve cvičných kuchyních, jejichž provoz je podle ředitele Jiřího Formana velmi nákladný. „Třeba zvýšíme počet žáků na jedno pracovní místo, teď je tam třeba jeden dva u jedné indukční desky, konvektomatu, do budoucna se to bude muset malinko posunout, aby se tam nějaká úspora udělala," řekl Jiří Forman.
Jak moc účty za energie škole vzrostou, teď nemůže odhadnout, zřizovatel, kterým je Kraj Vysočina, pro ni zatím vysoutěžil pouze elektřinu. „Zatím vůbec nevíme, jak to dopadne s plynem," řekl Forman. Snižování teploty vytápění podle něho úsporu přinese. „Ale nemůžeme jít do nějakého extrému, protože ti žáci v tom sedí a jejich situace je jiná, než když se člověk pohybuje," řekl Forman. Navrhované minimální teploty označil za příliš nízké. „Přijatelné je pro nás na chodbách 18 stupňů a ve třídách 22," řekl Forman.
Milan Procházka, který je ředitelem základní školy v Budišově na Třebíčsku, se obává, že by při nízkých teplotách ve třídě byla velká absence žáků. Škola dala loni za plyn a elektřinu asi 700 tisíc korun, polovinu svého rozpočtu. Nyní má ceny asi třikrát vyšší, s čímž rozpočet nepočítal. „Uvidíme, jestli budeme moci topit na dluh nebo bude třeba nařízená distanční výuka," řekl Procházka.
„Děti nemůžou sedět v chladném prostředí, myslím si, že 21 stupňů je optimální. Ani v tělocvičnách to nemůžeme úplně snížit. Ne vždycky děláme aktivitu takovou, kde se děti víc zahřejí," řekla Vlasta Nováková, ředitelka školy v Rouchovanech na Třebíčsku. Na energie má její škola v rozpočtu milion korun, o 100 tisíc víc než loni. Zda budou peníze stačit, se dozví až v prosinci po vyúčtování plynu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
V základní škole a Praktické škole Chotěboř se netopí vůbec. Děti a učitelé mrznou ve třídách a také na internátě.
