Vzdělávací organizace Chaloupky plánuje otevřít od září 2021 v Třebíči lesní mateřskou školu. Bude první v kraji, kde zatím fungují jen lesní kluby. Pro své děti vyhledává lesní kluby stále více rodičů, podle provozovatelů pozitivně hodnotí i to, že dlouhý pobyt venku posiluje dětskou imunitu, řekli oslovení provozovatelé klubů a mluvčí Chaloupek Jan Uher.
„Je to naše touha už mnoho let udělat lesní školku. Nyní se nám naskytla možnost pronájmu zahrady za třebíčským Alzheimer centrem," řekl mluvčí Chaloupek Jan Uher. Lesní školky jsou alternativou k tradičnímu předškolnímu vzdělávání. Kladou důraz na pobyt dětí v přírodě a vzdělávání mimo učebny. Lesní školka v Třebíči bude jednotřídní se třemi učitelkami, pozemek jí pronajme město Třebíč.
Na Třebíčsku od roku 2016 funguje dětský lesní klub Oslavánek v Náměšti nad Oslavou. Podle provozovatelky Soni Malé začínal s méně než deseti dětmi, nyní jich má přes 20 včetně školáků. „Zájem tady je, dětí neustále přibývá, ale pořád to není tak jako ve velkých městech, lidé jsou zde konzervativnější," řekla Soňa Malá. Do Oslavánku vozí rodiče děti z širokého okolí včetně Třebíče. Lidé podle ní začínají zohledňovat i to, jaké zdravotní benefity může pobyt na čerstvém vzduchu za jakéhokoli počasí pro děti mít.
Lesní kluby ale nejsou na rozdíl od mateřských škol ve školském rejstříku ministerstva školství. Stát nepřispívá na mzdy jejich pedagogů a děti, které kluby navštěvují a jsou školou povinné, včetně povinného ročníku mateřské školy před nástupem do školy, musí mít zároveň vyjednanou možnost individuálního vzdělávání. Naproti tomu v lesních mateřských školách povinnou školní docházku plnit lze.
Lesní mateřské školy i kluby sdružuje Asociace lesních mateřských škol. Podle informací na jejím webu fungují na Vysočině tři lesní kluby. Členství v asociaci jim poskytuje odbornou i administrativní podporu. Podle Lucie Váchové, která provozuje lesní klub v Telči na Jihlavsku, je to velká výhoda. Její klub navštěvuje asi 14 dětí. Zázemí mají v maringotce a kryté pergole, kde se odehrává část aktivit. Nebýt registrovanou školkou má podle ní nevýhody ve financování, podstatná část nákladů leží na bedrech rodičů. Výhodou je ale větší volnost v organizaci programu.
„Teď neuvažujeme, že bychom se stali školkou, ale v budoucnu to nevylučuju. Věřím, že i s tím by nám asociace dokázala administrativně pomoct," řekla Lucie Váchová.
Organizace Chaloupky jako středisko ekologické výchovy funguje od roku 1992 a v Kraji Vysočina má šest poboček.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
