Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Velký pátek je opět státním svátkem
Češi si po pětašedesáti letech užívají Velký pátek jako den pracovního klidu. Právě dnes si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Obřady na památku jeho umučení chystají katolické kostely, bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Křesťané dnešní den prožívají jako moment rozjímání a pozastavení. Právě díky vyjadřování smutku si dnešek získal přívlastky jako Bolestný či Tichý pátek, je také pokáním a dne půst věřících pro památku Krista.
Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady, nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována, nesmělo se hýbat se zemí ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.
Dnešním dnem začíná také Velikonoční třídenní. Po Velkém pátku následuje Bílá sobota. Podle tradice zítra začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady se přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Třídenní v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku.
Velký pátek je opět státním svátkem
Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo, Spojené království, Slovensko a od roku 2016 Česká republika. Například v Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.
Velký pátek jako státní svátek byl v tuzemsku zrušen v roce 1951. Jediným dnem pracovního klidu v období Velikonoc bylo tak ještě v loňském roce pondělí. Do kalendářů se tak Velký pátek jako státní svátek vrátil po pětašedesáti letech.
Pranostiky
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
- Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
- Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
- Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
