Hospodaření obcí Vysočiny bylo loni druhé nejlepší mezi všemi kraji v republice

V souhrnném hodnocení obcí iRating měly obce na Vysočině průměrné hodnocení 3,62, v porovnání s republikovým průměrem skoro o desetinu lepší výsledek.  „Obce Kraje Vysočina mají spíše průměrné příjmy na jednoho obyvatele, ale přesto se v řadě důležitých parametrů umisťují lépe než obce v jiných krajích,“ uvedl v tiskové zprávě Luděk Mácha ze společnosti CRIF. Zadlužení obcí Vysočiny bylo v porovnání s ostatními kraji třetí nejnižší.

Ze 704 obcí Vysočiny získalo za minulý rok 82 ratingový stupeň A. Dalších 82 obcí dostalo stupeň B+ a 158 sídel bylo hodnoceno stupněm B. Jeden ze tří nejvyšších ratingových stupňů svědčících podle analýzy o výborné ekonomické kondici tak mělo 322 obcí, tedy skoro 46 procent samostatných sídel v tomto kraji. Dalších 40 procent samospráv Vysočiny loni hospodařilo průměrně.

Naopak 103 obcí Vysočiny, tedy 14 procent, dostalo ratingový stupeň C nebo C- indikující špatnou ekonomickou situaci. U těchto obcí podle analýzy existuje riziko, že by mohly mít v budoucnu problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb.

Mezi obce s dobrým finančním vedením patří podle analýzy Hamry nad Sázavou a Okrouhlice. Obě hospodaří bez dluhů, i když dávají peníze do rozvoje. Za loňský rok dostaly druhé nejlepší ratingové hodnocení B+. V Hamrech bydlí 1570 lidí. Okrouhlice má 1370 obyvatel, letos začala stavět školu. „Neutrácíme jen obecní prostředky, ale snažíme se využít různé dotační tituly,“ řekl starosta Okrouhlice Lubomír Pospíchal (bezpartijní).

Hodnocení obcí iRating vychází z 20 finančních a sedmi nefinančních ukazatelů. Mezi nejvýznamnější patří zadluženost a saldo rozpočtu, hodnotí se například i výše dluhové služby, která vypovídá o schopnosti obce splácet bankovní úvěry, ale také vybavenost obce nebo věkové složení jejího obyvatelstva.