Třešť si v pondělí připomněla padesát šest zavražděných v posledních dnech války

„Když se v květnových dnech roku 45 blížil konec války a přes naše území se od východu valila fronta, bylo těžké udržet v klidu to strašlivé napětí mezi obyvateli Vysočiny a okupanty,“ řekl za svaz Zdeněk Laštovička z Jihlavy. Prchající jednotky SS se ale ještě dokázaly zastavit a zasadit tvrdé údery. 

Městečko se přitom o dva dny dříve zdánlivě osvobodilo. Revoluční národní výbor v Třešti převzal moc do svých rukou 5. května. V noci na 7. května se ale do Třeště vrátily jednotky SS a začalo zatýkání. Popravy se konaly ve vězeňském dvoře, kde museli další rukojmí kopat jámy pro zastřelené. K tragédii přispěla místní rodačka Herta Kašparová, pracovnice gestapa, která pomáhala vybírat oběti.

Další válečné pomníčky připomínající zabité muže jsou rozesety v okolí města. „Připomínáme si je krátkou vzpomínkou u těch jednotlivých pomníčků, roznášíme tam květiny,“ řekl starosta Vladislav Hynk.

Němci začali z Třeště utíkat v noci na 9. května. Jednotky Rudé armády přijely 10. května. Exhumace zastřelených se konala 12. května, další den byli pohřbeni. Kašparová byla na louce za Třeští oběšena 13. září 1946, bylo jí 23 let. Na exekuci se tehdy rozdávaly vstupenky a sjeli se na ni lidé z širokého okolí. Podle některých zdrojů šlo o poslední veřejnou popravu v českých zemích.

Památník v třešťském vězeňském dvoře je z roku 1975. Kolem plastiky Oběti revoluce od sochaře Jaroslava Krechlera je nepravidelně rozmístěno osm žulových sloupků symbolizujících popravčí kůly.