Dnes, 09:00
Zákusky, které lidé nikde jinde neochutnají, má od včera hotel v centru Jihlavy. Jen pro něj je navrhla sympatická vítězka soutěže Peče celá země Eliška Hlaváčová. Nyní se těší, až bude mít čas projít si Jihlavu a později třeba i zajít na zápas Dukly, prozradila v rozhovoru pro Jihlavskou Drbnu.
Proslavila jste se v soutěži Peče celá země. Jak na tuto zkušenost vzpomínáte?
S nadšením. Byla to úžasná zkušenost, něco, kam jsem se přihlásila a vůbec netušila, že by to mohlo vygradovat až sem.
Šla jste do soutěže s tím, že chcete vyhrát, nebo jste měla spíš ambici si pečení užívat?
Já jsem neměla ani ambice na to jít do finálové dvanáctky, se přiznám. Přihlášku jsme posílali jen proto, že jsem byla velký fanoušek, sledovala každou řadu pořadu a miluji pečení, což je asi stěžejní základna pro všechny, kteří tam byli. Šla jsem tam proto, že rodina je k vám málo kritická, když to tak řeknu. Vždycky všechno pochválí, i když to není top strop. Chtěla jsem slyšet odborný názor někoho z branže, a na castingu si vyslechnete objektivní názor jednoho z porotců. To se mi tedy splnilo, najednou jsem se ocitla ve finálové dvanáctce a nakonec na stupínku pro vítěze.
Třicetiletá vítězka soutěže Peče celá země se narodila v Chrudimi, nyní žije na Karlovarsku. S přítelem má dvě děti a vedle pečení a zavařování jsou jejími zálibami zvířata a farma. „To je pro mě tou největší radostí, že moje práce je mým koníčkem, přála bych to každému,“ říká s úsměvem.
Takže se dá říct, že už po castingu jste měla splněno?
Přesně tak. My s partnerem máme malou rodinnou farmu, máme děti, plány, tak je pro mě pečení opravdu koníčkem. Není to cesta, kterou bych chtěla jít profesně, je to radost a celá účast, natož vítězství, vlastně ani nebyly podstatné.
Zajímalo by mě, jak jste se z Doupovských hor dostala zrovna do Jihlavy?
Je to úplně jednoduché a krásné. Sahá to do mých devíti let, už v dětství jsem se poznala s Kateřinou Svobodovou, která je nyní manželka spolumajitele Café Savorsky. Spojil nás Český červený kříž a pevné přátelství propojilo později i naše partnery a druhého spolumajitele hotelu… A na základě toho vznikla celá naše spolupráce.

Co přesně spolupráce přinesla?
Při jednom večeru přišla myšlenka na obměnu dezertní série, která tady je. Bylo to v kamarádském duchu a pak jsme si s partnerem, který je mou největší oporou, řekli, pojďme něco vymyslet. Vytvořili jsme nástřel několika dezertů, na kterých jsme se hned na první dobrou shodli, a pak začala technologická část. Já jsem tvořila kompletně podrobné recepty a pak jsem musela zaučit cukrářky. Tak, abychom si ukázali, jak ta práce bude probíhat a jak se bude předávat info. Smekám před nimi klobouk, protože nějaký čas jely původní dezerty a do toho tvořily nové. Jezdím sem a jsme v kontaktu, aby vše bylo stoprocentní.
Jak dlouho vlastně trvá vymyslet dezert od prvního nápadu až po hotový výrobek?
Nástřel jako takový přišel někdy loni v srpnu. V lednu jsme na tom začali intenzivně a komplexně pracovat.
Jaké dezerty pod značkou Neobyčejně obyčejná jsou, mají všechny nějakou vizi, něco společného?
Měla jsem jednu hlavní vizi. Francouzská moderní cukrařina už ustupuje od ovocných dezertů a myslím, že se vrací rukodělná práce, kdy je vidět stopa za cukrářkou. Chtěla jsem to převést do něčeho moderního, co jinde není. Máme tady zmenšené dortíky, kdy je paradoxně o dost náročnější než velký dort, udělat ho v malém měřítku se všemi komponenty a vším zdobením. Tím si myslím, že jsme unikátní. Je to něco, co třeba udá nový trend.

Jaké jsou ohlasy prvních zákazníků?
Vitrína je otevřená od rána, kdy tady byly snídaně, a bylo pro nás úžasné, že si lidé hned odnášeli dezerty domů. A to cítíte, že se to povedlo a jen si říkáte: Jo, super. Zatím mám krásné ohlasy a jsem nadšená.
Jsou nyní v nabídce pouze dezerty od vás, nebo jde o kombinaci dřívějších bestsellerů s novinkami? A budete své dezerty časem obměňovat?
Všechno je jen moje dezertní série, která bude ve stálé nabídce. Pokud uvidíme, že jsou všichni spokojeni, budu vděčná, pokud bude možné to posouvat vždy o krok dále a obměnit to.
Třeba nějakou limitkou?
Přesně tak. Já hrozně nerada mluvím o plánech do budoucna, jsem v tomto trochu pověrčivá a nerada bych si tím podlomila nohy. Ale moc ráda bych třeba připravila limitovanou edici na podzim nebo na Vánoce.
Hokej miluji, takže si myslím, že až bude příležitost, zajdu do Horácké arény a ráda bude fandit Dukle.
Na podzim by to mohla být nabídka vztahující se k festivalu, kterým žije celé město. Jak vlastně znáte Jihlavu?
To je dobrá otázka. Já jsem se do Jihlavy dostala díky hotelu Savorsky a Kátě a znám jí hodně z vyprávění od svého tchána, který tu byl na vojně. Básní o ní, přesně ví historii tady té ulice. Je to hrozně hezké propojení, kdy já sice žiji na Karlovarsku, ale takhle hezky se to sešlo.
O čem vám nejvíce vyprávěl?
Miluje architekturu a pamatuje si, kde byly obchůdky a aniž by měl před sebou mapu, dostali jsme se přesně k lokalitě Café Savorsky. Krásně se to propojilo.
Měla jste už možnost si projít místa, která znáte z vyprávění, a porovnat s dnešní podobou?
Určitě bychom moc rádi, ale tady je to vždycky závislé na tom, jestli máme hlídání dětí a jestli nespěcháme, jestli doma něco nehoří na farmě. Člověk by chtěl, zatím jsme to nestihli, poslední doba je velmi hektická, přelétáme z jednoho místa na druhé. Takže doufám, že se zvolní po odevzdání kuchařky a bude možnost.

Při vzpomínkách na vojnu se, počítám, mluvilo i o Dukle, která má nyní novou arénu. Zajdete i na hokej?
Zaregistrovala jsem a hokej miluji, takže si myslím, že až bude příležitost, zajdu a ráda bude fandit Dukle.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?