VIDEO: Na skládku v Henčově míří ročně 35 tisíc tun odpadků, plocha se rychle zaplňuje

„Když se tady podíváme, tohle všechno by mohlo jít do spalovny. Jsou tu taky plasty, ty by mohly skončit v tříděném odpadu. Nedá se do nekonečna rozšiřovat skládky a vytvářet hory odpadů,“ říká Martin Málek u hromady odpadků, ze které stoupá dým. A také zapáchá. Najde se tu seno, nárazník z auta, křeslo, plyšák nebo dětské boty. Vypadají jako nové. V jihlavském re-use centru by si je určitě někdo vybral a ještě by udělaly spoustu parády.

Po roce 2030 by se přitom už takový odpad vůbec neměl na skládce objevit. Začne totiž platit zákaz skládkování nepřetříděného komunálního odpadu. „Jenom to, co nepůjde roztřídit ani spálit, by mělo skončit na skládce,“ vysvětluje Málek. Zatímco nyní se do brněnské spalovny vozí z Jihlavy jen zhruba pět procent odpadu, už za pár let by se měl poměr otočit. Uvažuje se o tom, že by osmdesát procent končilo v Brně. Vše je ale také otázka peněz – za tunu odpadu dovezeného do spalovny se platí tři tisíce korun.

Na henčovské skládce každý rok přibude 35 tisíc tun odpadu, což odpovídá produkci zhruba padesáti tisíc domácností. Je to také váha přibližně 30 200 vozů Škoda Fabia, které by seřazené za sebou vytvořily kolonu dlouhou z Jihlavy až do Prahy. Obrovské množství, říká Málek, zatímco se na příjezdové cestě objevuje popelářský vůz s logem FCC. „My svážíme odpad zhruba ze šedesáti obcí kolem Jihlavy, ale navážejí sem i jiné společnosti. Nové skládky vznikat nemohou, mohou se jen rozšiřovat ty stávající,“ vysvětluje Málek s tím, že henčovská skládka nemá moc prostoru, kam se dál zvětšovat.

Odpad rychle přibývá

Služby města Jihlavy přitom skládku rozšiřovaly už v roce 2009, deset let poté, co začaly areál provozovat. Celková kapacita skládky, 527 tisíc metrů krychlových, se naplnila v roce 2022. Bylo proto potřeba další rozšíření. Služby města Jihlavy tehdy položily izolaci jen na třetinu nové plochy s tím, že je na několik let vystaráno.

Hory odpadu ale rychle přibývaly a loni bylo nutné položit ochrannou vrstvu a oblé kamínky i na zbytek plochy, která byla rovněž odvodněná. „Vyšlo nás to na třináct milionů, kapacita rozšířené skládky je teď 385 tisíc metrů krychlových,“ říká Málek s tím, že při současné úrovni přijímaného odpadu by měla kapacita stačit do roku 2034.

Cestou do budoucna je větší míra třídění a také spalování odpadu. „Jedno je jisté – odpad byl, je a bude, a bude ho daleko více. Dnes je každá maličkost v plastu, který se vyhodí, a musí se to nějak řešit, abychom tu po sobě nezanechali hory odpadu,“ uvědomuje si Málek. Hodně odpadu v Henčově přibylo v době covidu, kdy lidé vyklízeli sklepy a půdy. Každoročně je pak velký nárůst po Vánocích. „To je něco neuvěřitelného,“ dodává mluvčí.

Lepší třídění může být cestou, není to ale tak jednoduché. Například není plast jako plast, vysvětluje Málek. „Dotřiďujeme ho na dvanáct komodit. Některé jsou zajímavé a dají se recyklovat, ale pak je tu směsný plast, který by měl skončit ve spalovnách, a toho je velké množství,“ nabízí mluvčí pohled do zákulisí.

Za jeho zády se přitom tyčí obrovský zelený kopec. „Z dálky to vypadá hezky, jsme na Vysočině, sem ty kopce patří. Kdyby se ale člověk podíval pod povrch, není to nic příjemného,“ popisuje Málek s tím, že pod povrchem jsou odpadky staré několik let. Že by se někdy vše rozebralo a znovu přetřídilo, nevidí příliš reálně. „To z toho spíš bude sjezdovka,“ uzavírá v nadsázce.