Úterý 15. 7. 2025 | Svátek má Jindřich
Dnes, 07:05
Naše modrá kulička v černočerném vesmíru nám začíná dělat naschvály, protože se k ní nechováme dobře a už to pociťujeme na vlastní kůži. Jen zkuste za horkého dne v žhnoucím slunci pár hodin proležet u vody či obracet seno na chalupě a ještě týž den budete možná litovat. Letní horka přicházejí dřív, než před lety. Sluneční výheň dnes spálí kůži i úrodu rychleji, než před půlstoletím. Ovšem na druhé straně dnes stačí Jihlavanům malým i velkým chvilka, aby prošli turniketem Vodního ráje a hned si mohou připadat jako v opravdovém ráji.
Za maličkou chvíli už chodidla vnímají chlad dlaždic pod hladinou a mokrý živel šíří po těle úlevu od žhnoucího vzduchu. Šploucháním a všemožným zurčením, mlaskáním i bubláním laškuje s člověkem průzračná chladivá kapalina a láká k ponoření. Kuk, tamhle plavou pěkné plavky, kuk, tamhle zase chumel dvounohých skokanů pod skluzavkou víří mračna bublin a malí potápěči za skly brýlí pozorují hemžení pod vodou.
Naši dědové a babičky si právě v horkých dnech, kdy teploměr šplhá ke čtyřicítce, připomínají jarní a letní deštíky před desítkami let. Vydržely padat jemnými kapkami bez ustání celý týden, někdy i dva týdny. Příroda byla po takové kůře opravdu napojená vodou až k těm nejhlubším kořínkům v zahrádkách, na polích i v lese.
Stará plovárna s hrází a vybavením na dobové pohlednici. Pohled od jihovýchodu. Snímek kolem roku 1900. Foto: Poskytl Stanislav JelínekNicméně pamětníci si připomínají, jak to bylo ve městě s koupáním ve dnech plných sluníčka. Dnešní nejstarší dědečkové byli malými kluky a babičky seniorky nosily holčičí sukýnky s kšandičkami a mašle ve vlasech. Pochopitelně rodiče je brali za horkých letních dnů k vodě a platilo, že plavky nosili až školáci od první třídy. Mladší děti zásadně chodily do vody jako naháči.
V předcházejícím dílu Drbny historičky jsme zmínili Borovinku a Koňský rybník, dnes si připomeneme říční plovárnu. Tu Jihlavané znají jako Starou plovárnu, která byla otevřena téměř před dvěma sty lety.
Úterý, 1. července 2025, 07:07
Prázdniny sotva zaklepaly na dveře a máme tu bezmála smršť letního horka. Když v létě slunce pálí, že se to nedá vydržet, hlavně děti by se nejraději viděly někde u vody. Jihlavané se za horka v hojném počtu tryskem přesouvají do Vodního ráje. Tam...
Za horkých dnů si v Jihlavě před mnoha a mnoha lety chodily na plovárnu užívat většinou rodiny s dětmi. V koupacích sukních, šatech i plavkách dováděly v říční vodě dámy a páni nejvíce ze středních vrstev. Osvěžit se rádi chodili i jihlavští podnikatelé a tzv. honorace všeho druhu. Zejména vojáci se často chodili koupat.
„V romantické kotlině bezprostředně na periferii města leží plovárna U dlouhé stěny. Tato řádně jest vybavena kabinami pro pány, dámy a děti, sprchovými koupelemi, můstky ke skákání, plochami ke slunění a k nejrůznějším radovánkám,“ popsal svého času jihlavský novinář František Patočka. V Adresáři města Jihlavy Patočka připomněl, kolik Jihlavanů plovárnu vyhledává: „Oblíbenost této plovárny nejlépe dokumentuje každoroční hojný a neustále stoupající počet návštěvníků. V letní sezoně 1924, která byla pro vodní sporty mimořádně nepříznivá, činil počet návštěvníků od 18. května do 15. září 8 783 osob. Oblíbené, ale dosud však jen nouzově vybavené koupaliště U Českého mlýna v téže době navštíveno bylo 6 520 osobami,“ upřesnil v bilanci vydané roku 1926 Patočka s tím, že správu obou těchto koupališť vykonává hospodářský úřad jihlavské radnice.
Detail mobiliáře plovárny s moly a kabinkami. Kolorovaná pohlednice z let před zánikem mocnářství. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek „Generál Johann Franz Kempen nechal zřídit mimo jiné i první vojenskou plovárnu v Jihlavě, která byla otevřena roku 1844 na rybníku nad starobylým mlýnem U Dlouhé stěny. Patřila vojákům pouze do roku 1854,“ připomněl svého času jihlavský historik a neopominutelný účastník všeho dění ve městě Zdeněk Jaroš.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
