Autorství smajlíka, kterého dnes v online komunikaci používá většina lidí, bylo připsáno proslulému americkému designérovi Harveymu Ballovi v roce 1963. Stejná značka se ale vyskytovala v hospodářské korespondenci opata kláštera cisterciáků ve Žďáře nad Sázavou Bernarda Henneta už v polovině 18. století.
p style="text-align: justify;">Brněnští archeologové jsou přesvědčeni, že první smajlík na světě nepochybně vznikl v Česku. „Nepochybujeme o Járovi Cimrmanovi, i když si zrovna nevybavujeme, že by o něm někde byla řeč, ale asi pro něj byl natolik běžnou součástí života, že se o něm nepotřeboval zmiňovat," prohlásil s nadsázkou David Merta z brněnské Archaie.
Žďárský opat Bernard Hennet "smajlík" v korespondenci na konci listiny používal asi zcela běžně přinejmenším v roce 1741. Podle Merty byla značka na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním Zelném trhu v Brně, který se nyní opravuje. Dokument je zveřejněn na webu Archaie.
„Buď to může znamenat, že označil místo, kde měla být pečet, nebo to znamená, že někdo schválil dokument," uvedl Merta. Podle něj smysl značky, která jakoby z oka vypadla dnešnímu "smajlíku", není zcela jasný. Vysvětlit by to mohlo další bádání. „Takže budeme bádat dál a hrdě se tak stáváme průkopníky smileylogie, tedy pokud už neexistuje," humorně uzavřel Merta.
Bernard Hennet se stal opatem ve Žďáru po smrti dosavadního opata Václava Vejmluvy v roce 1738. Navázal na Vejmluvovy rozsáhlé stavební aktivity. Nechal dostavět klášterní prelaturu a opravit vzniklé škody po požáru. Nechal též vyzdobit, po vzoru pražského Karlova mostu, žďárský most přes řeku Sázavu sochami.
Aktivní byl i v Brně. Pro šlechtu církevní i světskou bylo přitom typické, že si budovala reprezentativní domy v královských městech. Do Brna se stahovali například v případě ohrožení. Pro kláštery vzrostl význam města po ustanovení brněnského biskupství koncem 18. století.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
