Úterý 17. 6. 2025 | Svátek má Adolf
Sotva si dnešní Jihlavané dovedou představit paniku a strach o vlastní život i osudy blízkých, jak na vlastní kůži prožívali ve dnech letní rovnodennosti roku 1920 naši předkové. Právě před 105 lety naše prababičky objímaly manžely a nechtěly je pustit do ulic, neboť v Jihlavě se střílelo a tekla krev. Byli i mrtví. A do rána před radnicí vyrostla šibenice a vyrabované obchody v centru měly rozbité výlohy.
Všechno to běsnění pojmenovali později historici jako Krvavý slunovrat. Nevinný začátek probíhal 23. června 1920 jako oslava letního slunovratu kousíček za Jihlavou. Po několika hodinách už průvod jihlavských Němců spílal českým sousedům a na potkání jim rozdával výprask. Češi si to nenechali líbit a bylo zaděláno na tragédii.
Úterý, 3. června 2025, 07:01
Tak to bylo. Před sedmdesáti lety dostával jihlavském Motorpalu strojní inženýr necelých 500 korun hrubého a třeba vyučený frézař pod 200 Kčs. Psal se rok 1955. Jihlavané začátkem června toho roku víceméně nemluvili o ničem jiném, než že musí...
Co tak hrozného se v poklidné prvorepublikové Jihlavě přihodilo? Zpočátku nic pozoruhodného. Jihlavští Němci vyrazili na oslavu letního slunovratu večer 23. června kousíček za Jihlavu na Uhelný vrch neboli Kolíbl. Zpívaly se německé písně, skandovala hesla a nadávalo se na Čechy. Hans Krczal, tajemník Německé národní rady (Volksrat) a mluvčí shromáždění, Čechy v projevu nazýval lumpy. Právě Krczal vypustil do davu informaci, že Sokolové se chystají vyčistit Prahu a pak celé Čechy od Němců. Protičeská nálada přecházela do varu. Dav skandoval hesla, že Jihlava bude brzy německá.
Po Krczalovi vystoupil bývalý německý starosta Jihlavy Vinzenz Inderka. Právě Inderkův projev odstartoval pochod na město pod německou zástavou. Stovky lidí za zpěvu hymny nacionalistů Wacht am Rhein neboli Stráž na Rýnu, prošly z kopce přes Brtnické předměstí Znojemskou ulicí do centra. Strhávaly se české plechové tabule, vykřikovala hesla a vzduchem létalo kamení. Český strážník s legionářem se pokusili zabránit řádění, ale zbiti skončili na zemi. Rozběsněný dav se zastavil na náměstí u Mariánského sloupu. Po desáté hodině večerní zhasla světla a město zahalila tma.
Sokolové drží čestnou stráž na náměstí na rohu pošty v místě, kde padl český legionář. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek „Situace v Jihlavě po středečních krvavých výtržnostech jest krajně napjatá. Ulice jsou plny lidu a během čtvrtečního dopoledne nashromáždily se na náměstí takové davy, že vládní komisař byl nucen dáti je vyklidit. Policejní službu koná nyní sokolstvo, ježto policie byla suspendována. Včera čekalo se na příjezd 60 četníků z Brna, ježto většina sokolů odjela na sletové slavnosti do Prahy,“ napsal v sobotním vydání 26. června 1920 moravský deník Pozor.
Článek na titulní straně pokračuje: „Jakýs takýs klid nastal včera teprve k 10. hodině večer, kdy procházely ulicemi jen sokolské, dělnické, četnické a vojenské hlídky.“
Drama postoupilo do dalšího dějství. Dorazili čeští legionáři s puškami. V potyčce po varovných výstřelech bylo zraněno několik Němců. Další Němci se shlukli před radnicí. „Prásk, prásk, prásk,“ třeskaly náměstím rány z pistolí. Dva čeští vojáci se skáceli k zemi a na místě zemřeli. Nato se rozběsnili Češi. Hned ráno ve čtvrtek 24. června se sokolové ujali policejní služby, ale nezvládli zklidnit město. „Máme strach, hrůza přišla do města! Nikdo nás nechrání proti vrahům! Bojíme se, že vtrhnou do bytů a pozabíjejí nás,“ řečnila k davu na náměstí Božena Braindlová. Němečtí provokatéři téže noci skončili v radniční cele.
Ještě v noci postavili čeští tesaři před radnicí šibenici. Dav žádal hlavy německých štváčů. „Pověsit, pověsit Inderku a Krczala! Na šibenici s nimi!“ křičeli rozvášnění Češi. Vojáci, eskortující Krczala a Inderku nad ránem ke krajskému soudu do Brna, uchránili zatčené před lynčem. Rozzuřený dav Čechů nad ránem vydrancoval v centru všechny německé obchody.
Vyhláška ze dne 24. června 1920, jíž vládní komisař Koráb nařizuje zákaz shromažďování ve městě a omezuje Jihlavanům některé další činnosti. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek Ve čtvrtek 24. června večer byl v Jihlavě vyhlášen výjimečný stav. Klid udržela armáda. Farář od sv. Jakuba Christian Honsig k tomu řekl: „Pronásledování Němců začalo 24. června. V ulicích strhávali německé nápisy. Kdo promluvil německy, byl zbit. I vážení občané byli vydáni s posměchem na pospas neuvědomělému lidu a eskortováni na radnici. I farář, jako oběť msty, byl obviněn z vraždy a velezrady a vojáci a sokolové ho vedli na radnici k výslechu. Tam byl od legionářů ztýrán, krvácel z mnoha ran. Teprve po tvrdém výslechu byl přes odpor zuřivců propuštěn. Bylo to v 11 hodin v noci. Vládní komisař se mu omluvil „za přehmat“. Farář se 14 dní léčil na lůžku z ran. Přesto se musí pochvalně vyjádřit o českých katolících, jejichž vůdcové se pak zasadili o jeho propuštění.“
„Byli zabiti dva legionáři a osm zraněno. Německou obětí byl zahradník Wilhelm Maresch. Tucet civilních osob vyhledal lékařskou pomoc, ostatní byli zraněni lehce,“ shrnul moravský deník Pozor. Výjimečný stav byl odvolán 3. července. Viníci byli v listopadu 1920 odsouzeni ke čtyřem měsícům podmínečně.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
