Městská společnost SATT vybuduje v průmyslového zóně na okraji Žďáru nad Sázavou spalovnu komunálního odpadu a dotřiďovací linku. Město tak reaguje na budoucí zákaz ukládání využitelného odpadu na skládky. Přínosem bude i výroba elektřiny a stabilizace ceny tepla.
Ve žďárském zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) bude možno ročně spálit 40 tisíc tun odpadu. „Díky ZEVO se město vyhne sankcím za skládkování, odpad se bude po důsledném vytřídění likvidovat v místě vzniku, čímž sníží dopady na životní prostředí. A navíc vyrobí vlastní energii, čímž posílí svou nezávislost a stabilizuje ceny tepla. Nesmírně důležité je také to, že jde o regionální komunální projekt. Nepůsobí zde žádný soukromý subjekt, který by si ze Žďáru a obcí v regionu udělal vazaly," uvedl starosta Martin Mrkos (STAN, za Žďár-živé město).
Záměr stavby spalovny nyní prochází posuzování dopadů na životní prostředí. „Sami usilujeme o to, aby byla při hodnocení uplatněna takzvaná velká EIA, která je ve zkoumání důkladnější. Chceme jasně ukázat, že projekt vyhovuje nejpřísnějším kritériím," prohlásil ředitel společnosti SATT Petr Scheib. Náklady na výstavbu by mohly přibližně ze 45 procent pokrýt dotace ze Státního fondu životního prostředí.
Budova ZEVO vyroste v průmyslové zóně na okraji města, včetně komínu nemá rušit panorama města, a to ani při pohledu ze Zelené hory. „Nároky na podobné energetické projekty jsou velmi vysoké a stále se zpřísňují. Žďárské ZEVO bude vybaveno nejmodernějšími technologiemi, které zachytí hluk i zplodiny, takže nijak nezatíží okolí. Například bunkr na příjem odpadu je podtlakový, žádný zápach neunikne," popsal budoucí zařízení Rostislav Dvořák (KDU-ČSL), předseda představenstva SATT a místostarosta Žďáru nad Sázavou.
Do spalovny bude podle záměru denně přijíždět nejvýš patnáct nákladních aut. „ZEVO denně obslouží maximálně deset až patnáct nákladních vozů, díky budoucí propojce a poloze v průmyslové zóně přitom většina nákladních aut odbočí do areálu ještě před vjezdem do města,“ doplnila mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.
Odhadované náklady na stavbu jsou 1,4 miliardy korun. Ve zkušebním provozu by mohla být spalovna spuštěna v posledním čtvrtletí 2029.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám