Čtvrtek 8. 5. 2025 | Svátek má Statní svátek
Příklad Třeště na Jihlavsku demonstruje, jak se rozvíjela dynamika válečného násilí a jaký vliv na ni měla rozhodnutí jednotlivců, řekl historik Vojtěch Kyncl. Je autorem publikace Sousedé ve válce, která je věnovaná soužití českých, německých a židovských obyvatel v Třešti mezi roky 1938 a 1946.
Z Kynclových poznatků vychází i nová expozice a naučná stezka, které byly slavnostně představené při pietní akci. Ta připomněla 59 lidí zastřelených ve městě v posledních dnech války i jejich židovské spoluobčany odvlečené v roce 1942 do koncentračních táborů.
„Asi největší přínos celého projektu je v tom, že jsme se zaměřili na malé město. A to malé město umožnilo, že máme vedle sebe příběhy lidí, které se během války za nacismu rozdělily a šly úplně protichůdně proti sobě,“ vzpomněl Vojtěch Kyncl.
Sousedy byli i člen NSDAP Alois Elster, lékař židovského původu Siegfried Löwy, mnozí udavači, kolaboranti i členové komunistického nebo pravicového odboje. „To všechno se dělo mezi lidmi, kteří si vzájemně dívali do oken. Zasazení do místního kontextu je právě to, co ten příběh zpřítomňuje. V rámci republiky je to první místo, které se chopilo té příležitosti přenést moderní dějiny přímo do ulic,“ ocenil třešťskou naučnou stezku Kyncl.
Osud třešťské židovské komunity podle něj během bádání pomohly ozřejmit dopisy patnáctiletého Františka Meissnera. Byl jedním z českých židovských dětí, které během druhé světové války našly azyl v Dánsku. Z počátku války si ještě se svojí rodinou mohl dopisovat. Vyměňovali si tři až čtyři dopisy týdně. I když ho ve sdělování špatných zpráv rodiče a bratr šetřili, je podle Kyncla patrné, jak byli ze společnosti postupně vyčleňováni, ale jak doufali, že se dočkají konce války. Korespondence ustala jejich odvlečením do Terezína a Osvětimi. Dopisy se dochovaly v Muzeu holokaustu ve Washingtonu.
Boje, na jehož konci byly desítky mrtvých, začaly v Třešti 5. května vyhlášením povstání. Do jeho čela se postavil mimo jiné Emil Muroň. Do města se dostal náhodou. I když byl konfidentem gestapa a na východě Moravy udal mnoho lidí, v Třešti se vydával za partyzána. Místní mu uvěřili. „Vlastně prchal před frontou. Jen díky náhodě špatně odbočil na křižovatce a dostal se do Třeště 5. května,“ řekl Kyncl. Muroň nechal povstání vypuknout, ale sám se schoval v bezpečí. Dopadený byl na konci května 1945 a o dva roky později byl popravený.
Proti povstání se postavily jednotky SS a 7. května v několika vlnách zastřelily 33 mužů, dalších 26 zemřelo při bojích v okolí Třeště.
Dnešní den je v kalendáři označován jako Den vítězství. Tímto dnes už státním svátkem si připomínáme jednu z nejdůležitějších událostí roku 1945, a to nejen pro ČR, ale i pro Evropu – ukončení 2. světové války. Z pohledu historických pramenů se za...
Pozitivním momentem celé tragédie, která přímo ovlivnila desítky rodin, podle Kyncla je, že se podařilo potrestat většinu pachatelů. „A když už nebyli odsouzení, tak o nich aspoň víme, protože se je někdo v rámci policie, ať v Čechách, nebo v Německu, pokusil dohledat a označit,“ připomněl historik.
Na třešťském projektu se podílel Historický ústav Akademie věd ČR. Iniciovala ho a spolupracovala na něm i publicistka Ivana Chmel Denčevová, třešťská rodačka.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
