Jaroslav Pavlík je rekordmanem, který navštívil nejvíc českých kašen a fontán

„Když jsem chodil na základní školu v Táboře, seznámil jsem se s údržbáři kašen a fontán a od té doby se tomu věnuju. Intenzivně jsem ale ten projekt začal dělat v posledních čtyřech letech,“ sdělil čtyřiatřicetiletý Jaroslav Pavlík. Protože mu zdravotní stav neumožňuje řídit auto, většinu cest za kašnami dělá vlakem nebo autobusem.

Výpravy proto pečlivě plánuje, aby v místě stačil navštívit co nejvíc vodních prvků. Jen ve středu navštívil osmnáct kašen na Prachaticku a Strakonicku, v pátek se chystá na Dačicko. „A příští týden plánuji okolí Prahy, kde je také spousta kašen neprobádaných,“ řekl ke svým plánům Pavlík.

Rekordman plánuje vydat knihu

Bohatý archiv fotografií a dokumentů, které během let nashromáždil, by rád přetavil do knižní podoby. I proto kašny a fontány pečlivě třídí po okresech a krajích, aby mohly soubory vycházet odděleně. Zároveň přiznává, že publikace si vzhledem k tomu, že je v invalidním důchodu, nebude moci dovolit vydat bez podpory sponzorů nebo darů samospráv. Zatím má udělané fotoknihy.

Vybrat, která kašna z těch, co navštívil, je jeho nejoblíbenější, je podle něj těžké. „Je jich celá řada, moc se mi líbí barokní kašny v Olomouci, potom kašna Parnas, která je v Brně na Zelném trhu. Nemůžu opomenout ani největší kašnu v republice - Samsonovu kašnu v Českých Budějovicích. Z modernějších bych určitě vyzdvihnul naši aqua show, kterou máme v Jindřichově Hradci,“ dodal Pavlík.

Kašny ve městech sloužily jako zdroje vody, v kamenné podobě se častěji stavěly od 15. století, dřív byly dřevěné. Přímo v Pelhřimově se nejstarší kašna zmiňuje roku 1546, řekla historička Muzea Vysočiny Pelhřimov Miroslava Kvášová. Vodou kašnu na Masarykově náměstí zásobovalo dřevěné potrubí vedené ze Strachovských rybníků. „Současná kašna na Masarykově náměstí je vyrobená roku 1828 Schlesingerovou hutí ze Světlé nad Sázavou,“ informovala Kvášová.