Spolek usiluje o obnovu synagogy v Habrech, v neděli ji otevře veřejnosti

V synagoze bude v neděli k vidění výstava Židovského muzea v Praze Symboly emancipace. Synagogy 19. století v českých zemích. Na prohlídku synagogy, která se otevře ve 13:00, naváže v 15.00 komentovaná prohlídka Jaroslava Achaba Haidlera na haberském židovském hřbitově.

Spolek získal synagogu loni zdarma od Židovské obce v Praze s cílem ji obnovit. Dřív objekt z 19. století sloužil jako kino, které už ale dlouho nebylo v provozu. "Letos jsme podávali na ministerstvo kultury žádost o zapsání synagogy za kulturní památku, od čehož by se potom odvíjela žádost o dotace. Zatím pracujeme na plánech na úpravu interiéru," řekla Alena Jindrová, která je zároveň ředitelkou Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Ministerstvo kultury zatím o synagoze nerozhodlo. Spolek ale už nyní chystá plány na restaurátorské průzkumy. Zvenčí stavba synagogu připomíná. Uvnitř by mohla být její výzdoba ukrytá pod novodobými úpravami.

Historii židovského osídlení Habrů by měla v synagoze připomínat stálá expozice. "Haberská židovská obec byla velmi asimilovaná, velmi se zapojovala do života obce. Je to pro nás symbol soužití různých náboženství, různých národností," řekla Jindrová.

Plánovaná připomínka věnovaná Stránskému podle Jindrové nabyla na aktuálnosti, když majitel Lidových novin vydávaných od roku 1893 nedávno oznámil, že v srpnu ukončí jejich vydávání v tištěné podobě. Nejslavnějším obdobím deníku byla meziválečné období první republiky. Komunistický režim Lidové noviny zrušil. Znovu začaly vycházet v roce 1989.

Synagoga je v Habrech doložena k roku 1648. O 40 let později vyhořela, ale na jejím místě byla postavená nová. Kvůli špatnému technickému stavu byla letech 1821 až 1823 zbořena a nahrazena novostavbou, která věřícím sloužila do roku 1938. Před druhou světovou válkou přenechala haberská židovská obec synagogu evangelické církvi a v roce 1967 v ní vzniklo kino.