Kdo se v pátek dopoledne procházel po jihlavském Masarykově náměstí, musela ho upoutat netypická scéna. Čtveřice sotva dvacetiletých mladíků na pionýrech startovala od dolní kašny na časově zřejmě nejdelší cestu svých dosavadních životů. Na legendárních československých strojích hodlají během pěti až šesti dnů dorazit do chorvatského Zadaru.
Čtyři kamarádi z Jihlavska měli plán na podobnou cestu v hlavě dlouhodobě, ale teprve loni v hospodě se definitivně rozhodli. „Nápad to byl kolektivní. V Česku a Slovensku je hezky, ale možná je to moc jednoduché – náhradní díl je na každém rohu,“ směje se Štěpán, jeden z účastníků. „Ale Chorvatsko, to je milník, výzva, nějaký vyšší cíl a určitě zážitek. Navíc vidět to moře s tím pionýrem…“ zasní se jeho kumpán Vojta.
Cílem čtyř mladíků z Polné, Hybrálce a Zborné je přímořské město Zadar, tam dva tři dny pobýt a na svých nezkrotných plechových strojích jet opět směrem domů. „Nástřel trasy máme, ale samotná cesta se bude odvíjet hlavně od poruch a jak nám to pojede. Nebude to sranda jet celý týden na tomhle sluníčku, ani pro nás, ani pro motorky,“ je si vědom druhý Vojta.
Optimálním plánem je ujet denně 200 až 250 kilometrů za den, což v reálu znamená deset hodin v sedle. „Jak jsme obtěžkaní zavazadly, cestovní rychlost bude jen kolem 30 km/h,“ vysvětluje Štěpán s tím, že trasa má vést přes Slovensko, Maďarsko, Bosnu a Chorvatsko. „Rádi bychom viděli Balaton a Plitvická jezera. Ale možná máme velké oči,“ usměje se realisticky Vojta s tím, že návrat má být přes Rakousko.
Mladé mototuristy z Jihlavska velmi potěšil už příjezd na jihlavské centrální náměstí. „Udělalo nám velikou radost, jak na nás lidé mávají a ptají se. To je hrozně pěkné, nabíjí nás to,“ těší mladé dobrodruhy. Jejich nejbližší jim zpočátku moc nevěřili a cestu na Balkán si tolik nepřipouštěli, s blížícím se odjezdem ale zvážněli a byli podporou.
Výzvou pro oba Vojty, Štěpána a Michala bude určitě společné vaření a nocleh. „Spát budeme různě po loukách, jednou z pár dnů se stavíme třeba do kempu, abychom se osprchovali a dobili mobily. Zásoby máme vlastní, budeme si vařit sami a postupně si budeme jídlo dokupovat. Nechceme za to moc utrácet, už ty náhradní díly nás stály dost peněz.“
Největší obavy mají kluci právě z poruch, strašákem je neopravitelná závada, se kterou si nedokážou poradit. „Ale máme spoustu náhradních dílů, vlastně celý motor. Příprava technických věcí probíhala individuálně dlouho dopředu, každý má něco, abychom se navzájem doplňovali,“ říká Štěpán.
Jejich Jawy zažily zkušební cesty na Lipno nebo na Vranov, to Chorvatsko je jiný kalibr. A pokud se zadaří, prý je na příští rok v plánu Francie.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Kluci. Strašně vám fandím a jste borci. S Pionýrem jsem vyrůstal. Je to fakt odvaha.