Národní památkový ústav (NPÚ) zvažuje, že ve spolupráci se zahraničními nadacemi zruší do roku 2030 chov medvědů na českých hradech a zámcích. Opatření by se dotkla čtveřice českých památek. Návrh se však nezamlouvá jejich kastelánům, kteří považují traumatický převoz zvířat za větší týrání než některé nedostatky medvědárií na historických objektech.
Památkáři z Národního památkového ústavu zvažují, že ve spolupráci se zahraničními nadacemi budou pro medvědy hledat nový domov v přírodních rezervacích. Nová opatření by ovlivnila hrad a zámek Český Krumlov, zámky Náchod a Konopiště a hrad Točník, které jako jediné v republice medvědária provozují. Jejich kasteláni však s plány NPÚ z většiny nesouhlasí a považují je za neuvážené.
„První věcí je, že s námi NPÚ vůbec nejedná. O jejich záměru jsem se dozvěděl z rádia. Druhá věc je, že přesouvání zvířat, která se narodila v zajetí a mají před sebou ještě značnou část života, považuji za týrání zvířat. Třetí věc je, že do rozvoje medvědárií na hradech a zámcích se mnoho investovalo a tímto rozhodnutím jsou tyto investice zcela popřeny,“ řekl k tématu kastelán hradu Točník Petr Zemánek.
Chov medvědů na hradech a zámcích ale nevadí pouze ochráncům zvířat, kteří současné plány NPÚ iniciovali. Za zrušení medvědárií na historických objektech se postavili i někteří zástupci zoologických zahrad. „Medvěd je převážně samotářské zvíře zvyklé pohybovat se na velké vzdálenosti. To mu ale stísněné prostory na hradech a zámcích nedovolují. Výběhy a klece, v nichž jsou nuceni žít, jsou naprosto nevyhovující. Proto vítám aktuální rozhodnutí NPÚ tyto chovy do čtyř let zrušit a zvířata přesunout do vhodnějších podmínek,“ vyjádřil svůj názor ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Doplnil také, že na hradech a zámcích se o medvědy starají lidé, jejichž primární prací je péče o historické sbírky či prostory, a nemají tak patřičné zoologické vzdělání.
Oba tyto argumenty však kasteláni dotčených zámků odmítají. „V tomto opravdu kráčíme s dobou. Všichni jsme vyslali chovatele na speciální školení, aby byli pro péči o medvědy vybaveni všemi potřebnými znalostmi,“ uvedla kastelánka zámku Konopiště Jana Sedláčková.
Právě medvědárium na Konopišti bylo kvůli svým nedostatečným rozměrům spouštěčem debaty mezi NPÚ a ochránci zvířat, která vyvrcholila v plánované zrušení chovů. Ostatní hrady a zámky jsou na tom s prostorem o něco lépe a v některých z nich prošla medvědária i nákladnou modernizací.
„Já sama na to mám rozpolcený názor. Souhlasím s tím, že to nejsou ideální prostředí pro medvědy, ale my se snažíme, abychom jim zařídili opravdu šťastný život. Není to vždy jen o rozloze, ale také o tom, kolik hracích prvků medvědi mají a jak často se jim někdo věnuje. V tomhle máme svědomí čisté, medvěda, kterého tu máme, si opravdu hýčkáme,“ doplnila Sedláčková.
Dodala také, že je potřeba vzít v potaz i fakt, že medvědi na hradech a zámcích nejsou divoké šelmy. Jsou to často medvědi ze zoo, kteří neznají přírodní podmínky a neumějí v nich samostatně žít ani hledat potravu. Stejně jako její kolegové si proto myslí, že NPÚ by mělo nechat zvířata v jejich současných výbězích dožít bez zbytečného stresu z přesouvání.
Plánované rušení medvědárií se ale nezamlouvá ani vedení města Český Krumlov, které s plánovaným postupem nesouhlasí a plně podporuje kastelána Pavla Slavka, který chce usilovat o získání výjimky pro chov a certifikátu záchranné stanice.
„Neztotožňuji se s kroky památkového ústavu, který podlehl zahraničním aktivistům požadujícím zákaz chovu medvědů v hradním příkopu. Neustálé atakování, kterému čelil zámek, i my jako samospráva, je založené na neznalosti. O medvědy pečuje Jan Míša Černý, zkušený ošetřovatel dravé zvěře, který se jejich chovu věnuje téměř 50 let. Pod jeho dozorem mají medvědi tu nejlepší možnou péči,“ řekl starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády (ANO).
Doplnil také, že medvědi tu nejsou pro potěchu návštěvníků, ani jako chovná nebo obchodní zvířata. Současné medvědárium dle něj slouží především jako útulek pro zvířata, která nemají jinou možnost důstojného dožití. Českokrumlovští medvědi jsou také pod veterinární kontrolou Krajské veterinární správy v Českých Budějovicích a mají odbornou podporu od ZOO Plzeň.
Podobná spolupráce funguje také na zámku Náchod, kde památkáři chovají medvědy ve spolupráci s městem, které medvěda vlastní, a zoologická zahrada Hradec Králové zvířeti poskytuje odbornou péči. NPÚ tak pouze pronajímá prostory k jeho chovu.
„Medvědi se zpravidla dožívají 30 let, v zajetí pak o něco více. Našemu medvědovi je nyní 32 a je tak už opravdu v závěru života. Když vezmeme v potaz i jeho současný zdravotní stav, dá se předpokládat, že chov na našem zámku bude do roku 2030 ukončený přirozenou cestou,“ sdělil kastelán zámku Náchod Petr Ťažký s tím, že zámek tak pro určité návštěvníky ztratí část své atraktivity.
Dle zástupců NPÚ jsou však všechny tyto reakce v tuto chvíli poněkud předčasné. Silné vášně se proto snaží krotit. „Národní památkový ústav podepsal spolu s dalšími subjekty deklaraci, která vyjadřuje vůli se tímto problémem zabývat. Má však jasný časový horizont. Týká se roku 2030 a my tak máme šest let na to, si vše pořádně promyslet, informovat se a zvážit veškerá pro a proti,“ sdělil ředitel územní památkové péče Petr Pavelec s tím, že chov medvědů na hradech a zámcích nyní nikdo nezakazuje.
Zmínil také, že chápe citlivost celého tématu a ujistil proto, že památkový ústav k problematice přistoupí co nejzodpovědněji. „Plánujeme dokonce setkání s řadou odborníků, na kterém vše prodiskutujeme, abychom měli co nejvíce kvalifikovaných informací. Musíme zvážit legislativní podmínky chovu a naše možnosti,“ doplnil Pavelec s tím, že při rozhodování budou nejdůležitější ideální podmínky pro medvědy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
