Města jsou v létě problematická, neboť se nezvládnou v noci přirozeně ochlazovat
Města mají problém se při letních nocích přirozeně ochlazovat, neboť sestávají z umělých povrchů jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.
Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu uvedl, že drobné rozdíly v dlouhodobé průměrné teplotě člověk nepozná, nicméně problematické jsou projevy tepelných ostrovů hlavně v horkých dnech, zvláště pokud trvají více dní. „Taková horká vlna, jak ji odborně označujeme, se vyznačuje v městských zástavbách pomalejším ochlazováním v noci. Začínají se vyskytovat takzvané tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia," řekl Radim Tolasz.
Nedostatek ochlazení v noci zatěžuje především organismus starších lidí, malých dětí a nemocných. „Přesněji, zatěžuje to všechny, ale průměrně zdravý člověk v produktivním věku se s tím dokáže lépe vyrovnávat, sám si hlídá pitný režim, omezí venkovní aktivity, jak to jen lze a podobně," uvedl Tolasz. Dodal, že ani zeleň ve městech není na tyto situace dobře přizpůsobená. Pokud město nezajistí dostatek vody, tak rostliny trpí, čímž se celá situace může dále zhoršovat.
Podle Trnky česká města nejsou z infrastrukturního hlediska připravená, přitom počet tropických dní bude v následujících desetiletích narůstat. Zároveň evropská populace stárne a negativní efekt tepleného ostrova dopadá nejvíce právě na seniory.
Plánovaní během výstavby
Městským tepelným ostrovům se dá předcházet při plánování koncentrované výstavby, již existující sídla se mohou pouze přizpůsobit. „Snažme se v našich městech doplnit zeleň a jinak hospodařit se srážkovou vodou. Každý si může v těchto horkých dnech vyzkoušet rozdíl vnímání okolní teploty našim tělem na nezastíněném chodníku vedle rušné komunikace a v blízkém parku ve stínu stromů, pokud možno u vodní plochy," řekl Tolasz.
„Připravit města lze preferencí světlých povrchů a také těch, které jsou schopné sluneční záření dobře emitovat. Velmi často se mluví o zelených střechách," uvedl Miroslav Trnka. Zeleň totiž dokáže vstřebanou energii v podobě tepla odvádět jako vodní páru pryč a tím ochlazovat. „Osobně si myslím, že je důležité, aby zároveň měly dostatek vody, tedy zachycovat srážky, aby bylo možné vegetaci na střeše podpořit. Myslím si, že bychom zároveň měli usilovat o to, aby část fasád byla také pokryta zelení," dodal.
Klimatologové se shodli, že ačkoliv zmíněná opatření pomáhají zmírňovat dopady vln veder ve městech, je nutné myslet na dlouhodobá opatření, která oddálí nástup klimatické změny. „Dlouhodobě však musíme myslet na opatření, která ve svém výsledku budou počty těchto horkých dní a délku horkých vln snižovat. Mám na mysli známé globální aktivity směřující ke snižování emisí skleníkových plynů," řekl Tolasz.
