Klima může mít vliv na zásoby pitné vody, Česko se ale obávat nemusí, protože má dobré zabezpečení svých zdrojů. Problém může mít do budoucna s užitkovou vodou, řekl v rozhovoru Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Města mají problém se při letních nocích přirozeně ochlazovat, neboť sestávají z umělých povrchů jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách. Novinářům to řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle něj krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu.

Krajští hygienici z Vysočiny se zaměřují na kvalitu ovzduší ve školních třídách. To totiž ve velké míře ovlivňuje jak zdraví žáků, tak i jejich soustředěnost během vyučování.

Pro výskyt extrémních požárů je potřeba splnit tři hlavní podmínky, větrné počasí bez srážek s vysokými teplotami, dostatek paliva a počáteční impulz. Přírodně vzniklých požárů je podle vědců minimum, ve většině případů je na vině člověk. Řekli to Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.

Každý rok podle jeho slov umírá ve světe kvůli klimatické krizi sedm milionů lidí. „Musíme se probudit a začít s tím něco dělat,“ říká aktivista Arne Springorum, který je spoluzakladatelem české odnože spolku Poslední generace, stojící za „třicítkovými“ pochody Prahou a Brnem. Jaká je jeho motivace a bojí se například toho, že kvůli svým aktivitám opět skončí ve vězení? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Vlny veder mají největší dopad na zdraví seniorů, dětí, nemocných a lidí, kteří pracují na přímém slunci. Ovlivňují ale nejen lidské zdraví, zatěžují i zdravotnický systém, plyne z dat Světové zdravotnické organizace (WHO). Vlny veder navíc budou podle nich přicházet stále častěji, mimo jiné kvůli klimatické změně. Data WHO novinářům představil lékař Tomáš Šebek.

Město Jihlava zve veřejnost na veřejné projednání k připravované Adaptační strategii statutárního města Jihlavy na změnu klimatu. Účelem této strategie je zvýšit odolnost města vůči očekávaným dopadům této změny v příštích zhruba 20 letech. Aktivně zapojit se může také i veřejnost.

Klima se mění a Jihlava s ním. Snad kromě loňského roku byla poslední léta velmi teplá a bez srážek, na což se musí adaptovat i město Jihlava. Ale jak? Diskutovat můžete v pondělí 3. května od 17 hodin ve virtuální kavárně.

Deštivý a studený květen zemědělcům výrazně pomohl a kondice porostů se výrazně zlepšila. Potvrzují to jak satelitní snímky, tak ohlasy zemědělců, kteří jsou respondenty portálu InterSucho. Sucho vymizelo v květnu v povrchové vrstvě do 40 centimetrů zcela a v hloubce do jednoho metru ve velké části republiky. V dalších dvou až třech týdnech se definitivně rozhodne, jak bude vypadat letošní úroda na polích. Včerejškem by mělo deštivé počasí končit.