Odborníci: Vlny veder mají dopad na zdraví a budou přicházet častěji, mimo jiné kvůli klimatické změně
Vlny veder mají největší dopad na zdraví seniorů, dětí, nemocných a lidí, kteří pracují na přímém slunci. Ovlivňují ale nejen lidské zdraví, zatěžují i zdravotnický systém, plyne z dat Světové zdravotnické organizace (WHO). Vlny veder navíc budou podle nich přicházet stále častěji, mimo jiné kvůli klimatické změně. Data WHO novinářům představil lékař Tomáš Šebek.
„Světová zdravotnická organizace říká, že nejde jen o samotné fyzikální teplo, ale že obecně zvýšená teplota, vlny veder, změna klimatu výrazně ovlivní zdravotnické determinanty, jako je například jídlo, voda, bezpečný přístřešek nebo třeba šíření infekčních chorob," řekl Tomáš Šebek. WHO podle něj odhaduje, že mezi lety 2030 a 2050 v důsledku vln veder zemře ve světě až 250 tisíc lidí a přibude lidí s komplikacemi a nemocemi, což zatíží zdravotnictví.
Vysoké teploty mají vliv na šíření nemocí jako například malárie a zhoršují chronické a civilizační choroby, třeba nemoci srdce, nebo duševní nepohodu. Přímé dopady vedra jsou v první fázi dehydratace, vyčerpání, křeče a pak úpal, řekl Šebek.
Podle vědců jsou vedra téměř vždy spojená s klimatickou změnou. Z dat vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd (ÚFA AV) vyplývá, že vlny veder jsou častější, delší a mají vyšší maximální teplotu. Podle Ondřeje Lhotky z ÚFA AV jsou za vlnu veder označovány několikadenní vysoké teploty v nejteplejší části roku. „Mimořádně vysoké teploty by se měly ale vztahovat i k danému území, protože v závislosti na zeměpisné šířce lidé vnímají jako extrémní výkyv jinou teplotu," doplnil Ondřej Lhotka.
