Počasí dnes-1 °C, zítra0 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

ANKETA: Poslanci se neshodují v tom, zda by ČR měla zavést vojenskou službu

Poslanci se neshodují v názoru na to, zda by Česko mělo zavést nějakou podobu vojenské služby. Zastánci zdůrazňují, že armáda musí mít dostatek vycvičených záloh pro případný konflikt. Naopak podle kritiků nemá obnova takzvané vojny smysl. Poslanci zároveň poukazují na to, že armáda v současnosti nemá pro případné odvedence potřebné prostředky od ubytování po výzbroj. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi členy sněmovního branného výboru.

O diskusi o vojenské službě mluvil v úterý náčelník generálního štábu Karel Řehka. Armáda podle něho musí investovat do lidského kapitálu, současný personální model je neudržitelný a armáda není naplněná a stárne.

„Návrat vojny tak, jak ji někteří pamatují, je nereálný," poznamenal místopředseda výboru Jan Hofmann z nejsilnější vládní ODS. Míní, že armáda by měla předložit politikům několik variant a ti by pak rozhodli, zda některou z nich vyberou, nebo zda nevyberou žádnou. „Jaké ty návrhy budou, nechci spekulovat. Armáda nemá ani ubytovací prostory, ani výcvikové prostory a vybavení," podotkl Hofmann. Ke zvýšení motivace lidí připojit se k armádě by podle něho měla pomoci její modernizace. „Dnešní mladí vojáci slouží mnohdy na strojích stejných jako jejich otcové a někdy i dědové. To se teď mění. Pro aktivní zálohy je zde například modernizace jejich vybavení a zvýšený náborový příspěvek," uvedl.

Za potřebné pokládá zavedení nějaké podoby vojenské služby člen branného výboru za koaliční TOP 09 Marek Ženíšek.O podobě můžeme diskutovat, ne už tolik o tom, zdali bude nějaká podoba potřeba zavést. Historie ukazuje, že pro konvenční konflikt je dostatečný počet dobře vycvičených záloh tím, co pak rozhoduje o výsledku. Bylo tomu tak vždycky a je v našem národním zájmu být co nejlépe připraveni," uvedl.

Měla by ČR znovu zavést nějakou podobu vojenské služby?

 
 
 
Celkem hlasovalo520 čtenářů
 

Místopředseda výboru za vládní STAN Josef Flek připomenul, že Česko není vzhledem k současné bezpečnostní situaci první zemí, která se záležitostí zabývá. „Za mě bychom se měli bavit pouze jak, kdy, od jakých ročníků, jestli to udělat dobrovolnou nebo povinnou formou," řekl. Osobně se kloní k dobrovolnému základnímu výcviku. Mladí lidé by jej podle něho mohli brát jako věc prestiže, navíc by získali výhodu z hlediska vlastní bezpečnosti pro případ hrozby nebo války. „I kdyby to bylo formou dobrovolné části, musíme být připraveni nejen infrastrukturou, ale také výbavou," poznamenal Flek. Základní výcvik by podle něho mohl trvat jeden rok nebo 1,5 roku, účastníci by měli dostávat plat, ubytování, stravu a případně další výhody.

Pro návrat vojenské služby v jakékoli podobě by nezvedl ruku místopředseda branného výboru Pavel Růžička z opozičního hnutí ANO. Nedává podle něho smysl už jen tím, že lidé ji nevykonávají s plným nasazením, je nutné je někde ubytovat nebo najít školitele. „Pokud potřebuju získat personál, tak ten personál zaplatím," řekl Pavel Růžička. Jestliže Řehka dopustil zmrazení platů a odebrání některých výhod, vojáci jsou demotivovaní a ti, kterým končí závazek, odchází do civilu, poznamenal. Růžička se také pozastavil nad tím, že Řehka své náměty nepřednesl při projednávání nové branné legislativy účinné od poloviny loňského roku. „Nechápu, že se teď pan generál probudí a znovu otvírá věci, které mohly být vyřešené," dodal.

Vích: „Zrušení základní vojenské služby byla chyba." 

Potvrzují se naše slova, že zrušení základní vojenské služby v roce 2004 byla chyba," řekl člen branného výboru za opoziční SPD Radovan Vích. Do současnosti tak podle něho nebylo odvedeno asi 1,5 milionu lidí. „To je deficit, který bude těžké nějakým způsobem dohnat," podotkl. K obnově základní vojenské služby ale není podle Vícha politická vůle. Jediným řešením by byla podle něho aktivní role státu při dobrovolných odvodech osmnáctiletých, kteří by se zúčastnili dvouměsíčního výcviku. Pro takový postup ale teď podle Vícha chybí ubytovací i školitelské kapacity, výstroj a výzbroj. „Armáda v tomto trestuhodným způsobem zaspala," soudí Vích. Za současného početního stavu by armáda byla schopná podle něho chránit jeden kraj po dobu dvou týdnů. „Armáda musí mít schopnost se válečně rozvinout při stavu ohrožení státu nebo válečném stavu na devadesátitisícovou armádu," řekl.

Hodnocení článku je 72 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Specna Arms / pexels

Štítky vojenská, služba, armáda, poslanecká, sněmovna, ČR

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Ctirad Přikryl

Když se rušila ZVS, nikdo zde nepředpokládal, že militaristické lobby od „velkého bratra“ a jeho „hlavních kamarádů“, vedle rozličných dalších jejich půtek ve světě, zatím „tak nějak zprostředkovaně“, vyrazí i přímo na Rusa a my jim v téhle jejich rozvernosti budeme pomáhat. Kasárna a vojenské pozemky, se u nás z velké části postoupily civilnímu sektoru, a tak už pouze náklady na vybudování tohoto zázemí pro vojáky, s veškerými obslužnými prvky, budou zřejmě obrovské.

Pátek, 23. února 2024, 10:54Odpovědět

ANKETA: Poslanci se neshodují v tom, zda by ČR měla zavést vojenskou službu | Společnost | Zprávy | Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.