Sobota 21. 2. 2026 | Svátek má Lenka
Vysokoškolské vzdělání má v Česku 26,67 procenta populace ve věku 25 až 64 let. Ze zemí Evropské unie, kde je průměr 37,67 procenta vysokoškoláků, má nižší podíl takto vzdělaných pouze Itálie a Rumunsko. Průměr pro země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 40,44 procenta lidí s terciárním vzděláním. Vyplývá to z aktuálních dat OECD za rok 2022.
Nejvyšší podíl vysokoškoláků starších 25 let měla loni mezi zeměmi OECD Kanada s 63 procenty. Následovalo Japonsko, Irsko a Korea. Právě Irsko má nejvíce lidí s nejvyšším vzděláním mezi zeměmi Evropské unie, jejich podíl činí 54 procent. V Česku je podle výzkumníků asi 27 procent vysokoškoláků. V sousedním Německu je podíl lidí s univerzitním vzdělání 33 procent, v Polsku 34 procent, v Rakousku 36 procent a na Slovensku 29 procent. Nejméně vysokoškoláků mají ze zemí EU Itálie a Rumunsko s 20 procenty. Například Indie nebo Indonésie pak mají vysokoškolsky vzdělaných okolo 13 procent lidí.
Zatímco v posledních zhruba deseti letech počet uchazečů o vysokoškolské studium v Česku klesal, nyní se na univerzity začínají hlásit silnější populační ročníky. Už letos se hlásilo více lidí než loni například na Univerzitu Karlovu, České vysoké učení technické a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Další nárůst zájmu a počtu uchazečů univerzity čekají v souvislosti s rostoucí demografickou křivkou zvláště od akademického roku 2027/2028. Tehdy se budou hlásit mnozí z těch, kteří se letos hlásili na střední školy.
Na zvyšující se počty zájemců o studium a potřebu se na větší množství studentů připravit upozorňují mimo jiné Česká konference rektorů (ČKR) a Rada VŠ. Požadují navýšení obnosu peněz ze státního rozpočtu pro vysoké školství. Podle nedávného vyjádření vysokoškolských reprezentací chybí v rozpočtu pro univerzity už nyní asi 11 miliard korun.
Vysoké školy proto žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem peněz na vysoké školy nižší než průměr zemí Evropské unie. Bez splnění těchto požadavků nebudou podle předsedkyně ČKR Mileny Králíčkové moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost. Podle předsedy Rady VŠ Milana Pospíšila dává Česko na terciární vzdělávání 0,86 procenta HDP, zatímco průměr v EU je 1,27 procenta.
Ministerstvo financí počítá pro příští rok pro školy s 253,4 miliardy korun, což znamená proti letošku pokles o 11,6 miliardy korun. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) však tento návrh neodráží pozdější koaliční dohody a školám by peníze ubýt neměly. Se stejným obnosem jako letos by podle něj měly pracovat i univerzity. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy Kč víc než loni. Na výzkum a vývoj ve školství bylo pro letošek vyhrazeno zhruba 20 miliard korun, a to včetně peněz z EU.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Je to jen učitelská lobby. Vysokoškoláků je nprostý nadbytek. nikdo je nepotřebuje. Zrušit aspon dvě třetiny vysokých a středních škol! Jsou potřeba kvalifikovaní řemeslníci
