Řada Jihlavanů má problém s vysokou neposekanou trávou na různých místech v krajském městě. Přestože vedení Jihlavy nechce záměrně sekat všechny plochy, uznává, že situace v posledních týdnech se poněkud vymkla z rukou. Na vině má být mimo jiné vybraná firma, jejíž kapacity ale na očekávané sekání nedostačují.
Neposekaná tráva v krajském městě se stala v posledních týdnech fenoménem na sociálních sítích ve skupinách s jihlavskou tematikou. Jestliže téma otvírali zejména stěžovatelé, kteří skrze vysokou trávu neměli dobrý výhled z vozidel nebo se jim v bujné vegetaci ztráceli psi a v horším případě děti, nebylo ani málo těch, kteří připomínali naopak její benefity.
Vypadá to jako dva nesmiřitelné tábory. „Co takhle na sídlištích posekat trávu? Letos to snad ani není možné. Není vidět na výjezdech z bočních silnic,“ stěžuje si na jedné straně Lucie Dědková. „Mě ta tráva taky se*e. A takové ty argumenty, že máme chodit po chodníku, jsou trapné. Dítě v tom hledám, psa v tom hledám a miliony klíšťat z nich sbírám. Nežijeme přece v pravěku, nebo v džungli,“ naříká Monika Schmeilerová.
To, že letos tráva vyrostla opravdu dost, vítají jiní. „Víte, že se doporučuje městům nesekat veřejnou zeleň tak často?“ ptá se řečnicky Lukáš Pešek. „Má totiž schopnost zadržovat vodu, snižovat teplotu ve městech při letních vedrech a odolávat teplotním výkyvům. Dlouhá a neposekaná zeleň městu prospívá a nedoporučuje se sekat na krátko tam, kde to není nutné,“ vysvětluje.
Kde je tedy pravda? Proč např. na sídlišti Březinova, na hradbách, ale i v širším centru jsou místa, která mají k anglickému trávníku daleko? Byl to záměr? V tomto případě úplně nezafungoval „dynamický nákupní systém“ pro veřejné zakázky na dodavatele sečení. Jak vysvětlila Aneta Hrdličková z oddělení vnějších vztahů jihlavského magistrátu, město nově soutěžilo dodavatele seče.
Původně se přihlásilo 13 firem, když ale odbor životního prostředí zadával jednotlivé zakázky na celkem 23 oblastí k sečení, zájem značně ochladl. „Hned u 16 oblastí byla přihlášena jen jedna firma, která navíc vyhrála v dalších čtyřech oblastech. Takže vítěz kvůli vlastní kapacitě nezvládl posekat zakázky včas, za což bude sankcionován,“ informuje Aneta Hrdličková.
Aby se taková situace už neopakovala, město na základě připomínek upravilo obchodní podmínky. „Do aktuálně vypisovaných druhých sečí se již dodavatelů hlásí více a tato situace už se nebude opakovat,“ ujišťuje Hrdličková, podle které má letošní neutěšená situace ještě jeden důvod. „Letošní start vegetace byl mimořádně deštivý a tráva roste opravdu rychle, takže se zpoždění projevilo výrazně více než v předchozích letech.“
Přestože by se u druhé seče neměl opakovat výše popsaný scénář, bude město jednotlivé plochy zadávat selektivně a tam, kde to bude vhodné, ponechá květiny jako pastvu pro hmyz. To vše za předpokladu, že tráva nesmí překážet v dopravě, užívání chodníků či cyklostezek nebo při využívání parků pro pobyt lidí.
Dá se tedy očekávat, že v Jihlavě nebudou tolik vidět jednolité posekané plochy, některá místa se budou pyšnit bujnou vegetací. Ostatně tento přístup, kterému se říká mozaikové sečení, je v krajském městě již řadu let využíván. „Zejména tam, kde chceme zvýšit biodiverzitu, například na ploše u památníků Klíčů u řeky Jihlavy,“ nabízí příklad Aneta Hrdličková.
Principem mozaikové seče je to, že se plocha neseče celá najednou, ale že se nechávají části plochy záměrně neposečené a následně se ty dříve posečené plochy nesečou v době, kdy se uskuteční seč u těch ponechaných. Tento způsob seče umožňuje to, aby na lokalitě vždy něco kvetlo, a tím tady můžou existovat různá vývojová stádia různých druhů hmyzu, které jsou zas potravou pro ptáky.
Foto Roman Naar, Tomáš Kalina
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
