Pachatelé kybernetické kriminality, která stále vzrůstá, využívají řadu psychologických triků. U obětí vyvolávají strach, zvědavost či ziskuchtivost, zneužívají jejich důvěru, neopatrnost, neznalost i časovou tíseň, zaštiťují se falešnými autoritami.
V Česku loni oproti roku 2021 přibylo trestných činů páchaných v kyberprostoru téměř o sto procent - jejich počet vzrostl na 18.554 skutků. Tyto trestné činy tak loni tvořily přes desetinu celkové kriminality.
Mezi nejčastější formy kyberkriminality patří tzv. phishingové kampaně přes e-maily, sociální sítě a SMS zprávy, dále podvodné telefonáty, vylákání vzdáleného přístupu, topované reklamy, zneužívání odcizených účtů na sociálních sítích, ale také podvody s láskou pod smyšlenými historkami, například známý "americký voják".
Strach ve vyhlédnutých obětech vyvolávají pachatelé kyberkriminality podle Kubíka tak, že jim vyhrožují nebo je klamou ohledně toho, že při nečinnosti je čeká určitý postih. Časovou tíseň stupňují tvrzením, že jejich nabídka je časově omezená, nebo například spustí odpočet času. Vydávají se za autority, ať už bankéře či policisty. Na zvědavost pak cílí třeba odkazy s popiskem „na tomto videu jsi ty“. Ziskuchtivost pachatelé vyvolávají příslibem investice bez rizika nebo lží o výhře v loterii či o získání dědictví.
"V reálném životě taky nikomu nedáte peněženku nebo PIN s kartou. To samé je potřeba i v internetovém prostředí," podotkl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík. Vedle osvětových kampaní je podle něj nutné i zintenzivnění mezinárodní spolupráce, protože řada útoků na internetu pochází ze zahraničí.
Náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík poukázal na to, že neustále stoupá i mravnostní kyberkriminalita, přičemž zranitelnou skupinou obětí jsou děti. O zranitelnosti dětí na internetu hovořil i místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Uvedl, že věková hranice uživatelů internetu se stále snižuje a že třetina mladých se tam stala terčem kyberšikany. Podle něj je důležité, aby potřebné informace o chování v on-line prostředí předávaly dětem nejen instituce, ale i přímo jejich rodiny. Ondřej Filip ze sdružení CZ.NIC zmínil, že 50 procent dětí se stále nedovolá na existující helplinky a že je bude zapotřebí rozšířit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
