Hlavní sezóna dovolených skončila, a lidé by se tak měli cítit odpočatí a nabití novou energií. Většina Čechů ale volno neumí využít a sílu nenačerpají ani ve dnech, kdy nepracují. Podle expertů na tom mají velký podíl také někteří zaměstnavatelé.
Dlouhodobý stres v zaměstnání a vysoké pracovní výkony můžou mít na lidskou psychiku a zdraví neblahý vliv. Pokud člověk dlouhodobě funguje na úkor svého soukromého života, je pravděpodobné, že se u něj časem projeví extrémní únava hraničící s vyhořením nebo pocitem naprostého zmaru.
Prevencí je pravidelná relaxace a umožnění dostatečně dlouhé dovolené. Podle výzkumníků ze společnosti, jež se zabývá hodnocením sociálního prostředí ve firmách, proto zaměstnanci v tuzemsku mají jednou za kalendářní rok nárok na čtrnáct volných dnů v kuse.
To ale dělá problém nejen těm, kteří často neumí oddělit práci od soukromého života, stejně tak jsou na vině i jejich vedoucí.
„Někteří manažeři si stále neuvědomují, že zaměstnávají lidi a ne stroje. Pokud jim neumožní vypadnout z pracovního kolečka, aby mohli načerpat psychickou sílu pro další výkony, pravděpodobně se to nadřízeným vrátí,“ uvedla Hana Matějková Fabíková ze společnosti SocioRating Institute.
Kvůli únavě si pak lidé neodůvodněně vybírají takzvané sick days nebo dovolenou nečekaně prodlužují. Matějková Fabíková vysvětlila, že pokud zaměstnavatelé svým pracovníkům umožňují dostatečný odpočinek a respektují jejich pracovní dobu, podávají lepší a efektivnější výkony.
Požadavek na dva týdny dovolené v kuse je podle odborníků velmi opodstatněný. Aby člověk skutečně na chvíli zmizel z každodenní reality, potřebuje dostatek času se na prázdniny naladit. Lidská psychika totiž začíná relaxovat až po odpojení se od všedních starostí, což trvá dva až tři dny.
Týden před dovolenou navíc vnímá hodně osob jako dobu opravdového pekla. „Zodpovědní a ohleduplní se snaží dodělat, co jde. Situace bývá horší v malých a středních firmách, kde je zaměstnanců méně a mají kumulované funkce,“ dodala.
Lidé potřebují určitou dobu i na aklimatizaci po návratu, aby se lépe zorientovali. Zvláště u profesí s vysokou míru stresu, jako jsou lékaři, není možné ihned naskočit zpět do práce. Pokud tak učiní, může snadno dojít k tomu, že se zaměstnanci týden po skončení volna budou cítit, jako kdyby vůbec žádné neměli.
V České republice to ale zatím chápe přibližně jen třetina pracujících. Zhruba 27 procent si jich o prázdninách neodpočine vůbec, dalších 37 procent si není jistých, zda jim délka dovolené ke zotavení stačí.
„Pomoc přitom bývá mnohdy jednoduchá. Stačí jen lépe a dříve naplánovat předání rozpracovaných úkolů a přestat používat dovolenou jako strašáka. Delší dobu, kdy vás neruší šéf ani kolegové, prostě nic nenahradí a dobře fungující podnik to nepoloží,“ uzavřela.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
