ANKETA: Dehydratace jako riziko nejen pro nejmenší a seniory. Žízeň může varovat pozdě

Podcenění tropického počasí může způsobit řadu zdravotních problémů. Komplikací, se kterou mohou lidé v některých případech skončit i v péči zdravotníků, je dehydratace. „To znamená pokles tělesné vody v organismu pod určitou mez, což vede k různému stupni porušení vnitřního prostředí. Příčina je jednak v nedostatečném příjmu tekutin z různých důvodů, a jednak také v přílišných ztrátách tekutin nebo v kombinaci obojího. V letních měsících se obáváme zejména neadekvátního sníženého příjmu tekutin v horku,“ objasňuje v tiskové zprávě Miloslav Špaček, primář interního oddělení Nemocnice AGEL Prostějov.

Postupně se dehydratace projevuje pocitem žízně, sucha v ústech, bolestí hlavy, únavou, poklesem tvorby moče nebo i teplotou či nevolností. Výraznější a dlouhodobá dehydratace pak s sebou přináší svalové křeče, pokles krevního tlaku i ztrátu vědomí nebo zmatenost. „V nejhorším případě dochází k rozvoji dehydratačního šoku, kdy je osoba bezprostředně ohrožena smrtí ze selhání oběhu,“ varuje primář Špaček.

Nejrizikovější skupinou jsou přitom v případě dehydratace kojenci a novorozenci. Nejmenší děti mají vyšší podíl vody v organismu a velmi citlivě reagují na nedostatečný příjem tekutin. Další ohroženou skupinou jsou pak podle primáře senioři, kteří mají snížený pocit žízně, sníženou koncentrační schopnost ledvin a obvykle i mnohá další přidružená onemocnění. Senioři navíc často užívají léky k odvodnění, které situaci ještě zhoršují. Chronicky nemocní lidé s obtížemi srdce nebo ledvin by se měli horku co nejvíce vyhýbat a konzultovat režim s lékařem.

Základním principem pro tropické dny je pravidelné doplňování tekutin a nespoléhání se na pocit žízně. „Ideální je čistá voda, minerálky nebo slabý čaj popíjený průběžně během dne. Iontové nápoje jsou vhodné spíše pro mimořádné fyzické výkony,“ radí primář z prostějovské interny.