Necelou čtvrthodinu po dnešní 11. hodině, přesně v 11:14, nastane letní slunovrat a začne astronomické léto. Den letního slunovratu je nejdelším dnem roku a polední výška Slunce nad obzorem dosahuje svého ročního maxima. Začátek letošního astronomického léta paradoxně provází mírné ochlazení. Dnešní nejvyšší teploty by už podle předpovědi neměly stoupat k téměř 40 stupňům Celsia, jako tomu bylo o víkendu, ale zůstanou většinou do 25 stupňů.
Jako astronomické léto se označuje období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Přesný čas obou jevů vědci pro každý rok vypočítávají. Tím se liší se od klimatologického léta, které začíná vždy 1. června a končí posledním srpnovým dnem. Ještě jinak je definované vegetační léto, tedy období s průměrnými denní teplotami vyššími než 15 stupňů Celsia.
V přesném začátku astronomického léta jsou mezi jednotlivými roky několikahodinové rozdíly. Většinou nastává letní slunovrat 21. června, výjimečně o den dříve. Velmi vzácně může slunovrat nastat také 19. nebo 22. června. Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země ale ve skutečnosti oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Aby odchylka oproti kalendáři stále nenarůstala, museli jeho tvůrci zavést přestupné roky, které slouží k vyrovnání rozdílu.
V období kolem letního slunovratu v Česku nenastává astronomická noc, tedy stav téměř úplné tmy, při které jsou vidět i nejslabší hvězdy. Důvodem je, že Slunce zapadá příliš nízko pod horizont a světlo rozptýlené v zemské atmosféře ruší pozorování oblohy.
Astronomické léto vystřídá astronomický podzim, konkrétně to bude v pátek 23. září po 3. hodině ranní. Letošní astronomické léto tak bude trvat přesně 94 dní. Letošní červenec by měl být srážkově spíše nadprůměrný a teplotně průměrný. Srpen bude podle dlouhodobé předpovědi teplotně průměrný až podprůměrný a srážkově průměrný.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Ve skutečnosti letní slunovrat u nás nenastal. Nastal na jiném poledníku, totiž 11 h 14 m letního času je 10 h 14 m času osového poledníku 15°východně od Greenwiche. Takže rozdíl mezi polednem a tímto časem činí 12 h - 10h14m = 1 h 46 m = 106 m. Za 4 minuty se Země vůči Slunci natočí o jeden poledníkový stupeň na východ, takže 106/4 = 26.5 °= 26 °30 minut na východ od 15 ° "u nás", čili 15 °+ 26°30´= 41°30´ . Tedy na 41°30 ´východní zeměpisné délky na poledníku nastal letní slunovrat a zároveň také zimní slunovrat na jižní polokouli, přičemž tam byla půlnoc. U nás, míněno na polednících procházejících českými zeměmi prostě slunovrat nenastal, ale také jednou se tak stane. Prostě když byla spojnice střed Slunce, průmět severního pólu do ekliptiky, střed Země a průmět jižního pólu do ekliptiky na jedné přímce, tak také současně byl konkrétní poledník, totiž právě ten 41° 30´ východní zem. délky natočen ke Slunci a to vše na jedné přímce na něm bylo pravé poledne a současně 12 hodin středního slunečního času. A to nebylo "u nás" v českých zemích. Ale také jednou opravdu nastane, stačí počítat.
