čtvrtek 18. srpna 2022 Helena

Velký pátek: Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Zažíváme nejtišší den v roce

Dnes je Velký pátek a křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Dnešní den je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.

ANKETA: K Zelenému čtvrtku patří zelené pivo. Máme ho snad dostatečné zásoby, říkají restauratéři v Jihlavě

Dnes je Zelený čtvrtek. Hospodyňky, vstaly jste dnes hodně brzy, abyste doma zametly ještě před východem slunce? A co jste dnes snídali? Pečivo s medem? Pokud ano, tak by vás neměl tento rok uštknout had ani štípnout vosa. K obědu nezapomeňte na...

Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, ale i v Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě.

Státním svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je opět státním svátkem.

Velký pátek je prvním dnem velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije, někdy podané dramaticky nebo hudebně. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). 

Zvyky a pověry 

V lidové tradici se s Velkým pátkem pojí řada zvyků. Lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.

Pranostiky pro dnešní den

- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

- Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.

- Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.

- Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.

- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Hodnocení článku je 76 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto pixabay.com

Štítky Velký pátek, Velikonoce, křesťanství, Kristus, svátek

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.