Lukáš Vlček: Svou agendu řeším zásadně v terénu

Hrozí Vysočině, že bude v budoucnu tzv. na suchu, s příděly pitné vody?
Dva tři roky zpátky se nejen náš region potýkal s vážným nedostatkem pitné vody v důsledku dopadů dlouhodobého sucha v letech 2015 - 2019. Byly i oblasti, kde starostové museli zavést nouzové zásobování a lidem vodu dovézt v cisternách. Jednalo se ale o obce, které jsou napojeny pouze na lokální zdroje podzemních vod s omezenou vydatností. Odběry vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou ze skupinových vodovodů ohroženy nebyly.

Situaci hodně pomohl loňský a letošní rok s vyšším podílem srážek, ale dlouhodobě situaci nevyřešil. I přesto, že se lidé učí s pitnou vodou šetřit, je třeba hledat na úrovni obcí a měst efektivní řešení, která zajistí dlouhodobé stabilní zásobování pitnou vodou, následně i odvádění a čištění odpadních vod. V tomto ohledu jsme pro obce klíčovým partnerem.

Můžete být konkrétní?
Ideální řešení pro zajištění dostatku pitné vody je propojování vodárenských soustav. Jednoduše řečeno – mít záložní variantu a v případě nedostatku vody v jednom vodním zdroji využít kapacitu zdroje jiného. Protože vodárenské soustavy nejsou omezeny hranicemi krajů, hledáme řešení ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Na území Kraje Vysočina se zatím uvažuje o 10 prioritních akcích propojování vodárenských soustav a na území Jihomoravského kraje o 14 prioritních akcích. V případě Vysočiny jde např. o akce úpravna vody Štítary – Častohostice, Budišov – Náměšť nad Oslavou, Pelhřimov – Kamenice nad Lipou – Pacov, úpravna vody Vír – Žďár nad Sázavou.

Pomáhá kraj městům a obcím s financováním projektů zaměřených na hospodaření s vodou?
Troufám si tvrdit, že jsme jejich zásadním partnerem. Podpora vodohospodářských projektů a staveb je nevyšší položkou v dotačním systému Fondu Vysočiny. V letošním roce jsme mezi města a obce prostřednictvím dotačních programů „Projektová příprava ve vodním hospodářství 2021“ a „Stavby ve vodním hospodářství 2021“ rozdělili celkem 88 miliónů korun. Stejná alokace finančních prostředků do této oblasti je ve Fondu Vysočiny navržena i na rok 2022. Výrazně podporujeme především projektovou přípravu, tak aby byly obce připraveny na čerpání investičních peněz z národních i evropských zdrojů. Úspěšné projekty jsme navíc připraveni kofinancovat a pomoci obcím s dokrytím jejich vlastního povinného podílu. Při konzultacích se starosty si potvrzuji, že modernizace kanalizace, vodovodů nebo výstavba čistíren odpadních vod je obrovskou zátěží pro jejich rozpočty.

Podpis memoranda o společném zájmu a postupu ve věci propojování vodárenských soustav a spolupráci při přípravě opatření ke zvýšení zabezpečenosti dodávky pitné vody na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Podpis inicioval a dojednal právě Lukáš Vlček (vpravo), který si symbolicky připil s hejtmany Vítězslavem Schrekem a Janem Grolichem.

… a dalším tématem, kde je kraj obcím zásadním partnerem, jsou odpady a nakládání s nimi. Jak vidíte budoucnost odpadů na Vysočině?
Tohle je téma do terénu. Problematiku odpadů není možné řešit od stolu, musíte do terénu, poznat specifika jednotlivých lokalit, mluvit se starosty o jejich možnostech. Předcházení vzniku odpadů a nakládání s odpady bude stát vždy velké peníze a mým cílem je „moderovat“ krajskou odpadovou strategii tak, aby se utratily efektivně s maximální přidanou hodnotou. Budoucí nakládání s odpady v Kraji Vysočina má tři pilíře postavené na osvětě a vzdělávání v rámci předcházení vzniku odpadů a opětovného použití, na zajištění dostatku kvalitních technologií pro recyklaci a také na schopnosti kraje pomoci obcím a spolkům zprostředkovat kapacity zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

Znamená to, že se vrací potřeba vybudování ZEVA na území kraje?
Naopak. Díky aktivnímu přístupu Kraje Vysočina se podařilo zajistit dostatečné kapacity pro energetické využití odpadů z Vysočiny ve spalovně v Brně, v připravovaném ZEVO v Opatovicích a snažíme se domluvit další kapacity do konce roku i v připravovaném ZEVO v Českých Budějovicích. Mluvíme o energetickém využití 150 tisíc tun odpadu z Vysočiny ročně. Pro obce, které mají ze zákona povinnost vyřešit odpadové hospodářství, je to dobrá zpráva především v optice blížícího se definitivního zákazu ukládání využitelných odpadů na skládku v roce 2030. Už v příštím roce se chceme z úrovně kraje zaměřit na řešení logistiky přepravy odpadů, na vybraném území pilotně společně s obcemi i svazky navrhnout ideální modely umístění překladišť s využitím železnice.

Budou mít všechna tato opatření vliv na cenu, kterou občané platí za svoz odpadu?
Cena za nakládání s odpady nebude už nikdy nižší. S ohledem na rostoucí cenu lidské práce, pohonných hmot, zvyšování poplatků za skládkování je zásadní, aby byla problematika odpadového hospodářství řešena maximálně efektivně, s využitím nejkvalitnějších technologií s případnými benefity vyplývajícími ze společných řešení. Všechny společné kroky kraje a obcí jsou vedeny tak, aby cena za svoz odpadu pro občany byla stále přijatelná.

Zůstanou témata čisté vody nebo nakládání s odpady Vaší prioritou i v roli poslance Parlamentu České republiky?
Z pozice poslance chci navázat při řešení zmíněné agendy na svou práci starosty i náměstka hejtmana. Mojí velkou výhodou bude fakt, že problematiku znám z terénu, vím, co starostům dělá největší starosti, kde je třeba na státní agendu více tlačit a kam z Prahy nasměrovat pozornost.