Kronospan opět mezi největšími znečišťovateli. Je druhý v produkci karcinogenních a mutagenních látek

Spolek Arnika sestavuje žebříčky znečišťovatelů již čtrnáct let, přičemž vychází z veřejně dostupných údajů v integrovaném registru znečišťovatelů, který vede ministerstvo životního prostředí. Arnika letos sledovala celkem sedmnáct ukazatelů, v nelichotivém popředí se několikrát vyskytla i dřevozpracující firma Kronospan, která sídlí na severním okraji Jihlavy.

Kronospan má rozdělené provozy na Kronospan CR a Kronospan OSB, přičemž oba subjekty se dostaly do popředí ve velmi sledovaných statistikách emise rakovinotvorných a mutagenních látek.

Do karcinogenních se dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řadí arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium, polychlorované bifenyly (PCB), trichlorethylen a vinylchlorid a jejich sloučeniny. V únicích těchto látek do ovzduší, vody a půdy se Kronospan CR umístil druhý, Kronospan OSB na pátém místě. V produkci samotného formaldehydu je Kronospan úplně první.

První byla neratovická Spolana 

Jihlavská firma byla hodně vidět i ve skupině mutagenních látek, kam spadá alachlor, anthracen, 1,2-dichlorethan, diuron, ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, mirex, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trifluralin, trichlorethylen a vinylchlorid. Kronospan CR skončil na druhém místě, Kronospan OSB na třetím. Podobně jako u rakovinotvorných Iátek si i v této kategorii prvenství přisvojila neratovická Spolana.

„Společnost KRONOSPAN je bezkonkurenční co do objemu zpracování dřeva pro velkoplošné, aglomerované materiály, proto je umístěna v žebříčku největších znečišťovatelů v celkových emisích formaldehydu, který je přirozenou součástí dřevní hmoty. Tyto žebříčky srovnávají vedle sebe údaje pro zcela odlišné provozy a nezachycují ani vliv těchto látek na životní prostředí, ani skutečnou expozici obyvatel,“ odpovídá tiskové oddělení Kronospanu na redakční žádost o komentář k těmto ne příliš lichotivým statistikám. 

Dále pak firma odkazuje na nezávislou studii Bohumila Pokorného, kterou si nechala v roce 2019 zpracovat. Ta prokázala, že podíl společnosti Kronospan na emisích formaldehydu v Jihlavě je velmi nízký a zdravotní rizika pro občany prakticky nulová. Studie dále uvádí, že na zátěži vnějšího prostředí v Jihlavě se společnost Kronospan podílí pouze z 3,5 %. Největším zdrojem formaldehydu ve městě je doprava s 82,9 % a dále pak lokální topeniště s 13,6 %.

Společnost dle svých slov dlouhodobě cílí na modernizaci všech důležitých technologických uzlů výroby. „Rozhodujícími kroky byly investice do 2 filtračních systémů UTWS v letech 2008 a 2012 s celkovými náklady ve výši 1,2 miliardy Kč. Emise formaldehydu produkované v roce 2020, stejně jako v minulých letech, odpovídají plnění předepsaných limitů a oscilují v uvedených mezích již od roku 2012,“ zní z firmy Kronospan.