Třebíč v pátek poprvé otevře zrekonstruovaný větrný mlýn k pravidelným prohlídkám. Památka z 19. století přiblíží svůj původní účel, kterým bylo mletí kůry pro potřeby koželuhů, i formu sociálního bydlení, kterému mlýn sloužil později.
Do expozice, kterou nechalo městské kulturní středisko vyrobit zhruba za 700 tisíc korun, se vrátila i figura Ferdinanda Ondráčka, rázovité třebíčské postavy, který ve mlýně žil jako poslední. Autorem sochy zpracované podle fotografie je sochař Václav Stibůrek, řekl starosta Třebíče Pavel Pacal (Pro Třebíč).
Stibůrek je také autorem funkčního modelu mlýna, který je součástí expozice a ukazuje soustrojí mlýnu včetně převodových sloupů a stoup. "Model mi dal daleko víc práce než socha. Nejtěžší bylo přijít na to, jak to celé funguje. Přece jenom to v té miniatuře vypadá všechno jinak," řekl Václav Stibůrek.
Rekonstrukci památky, která trvala asi rok, ocenilo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, mlýn zvítězil v krajském kole soutěže Památka roku 2020.
Turisty má k prohlídce přimět akce Za větrník na větrník. Lidé získají vstup do expozice zdarma, pokud si v třebíčských kavárnách a cukrárnách koupí nový zákusek nazvaný Třebíčský větrník. Dezert, jehož recept vytvořila cukrářka Pavla Vostalová, je modifikací klasického karamelového větrníku z odpalovaného těsta. Chuť ozvláštňují hrušková povidla a sušené hrušky. "Mělo se jednat o nějaký regionální produkt nebo surovinu, která by byla zakomponovaná do klasického větrníku, udělali jsme si seznam, co vlastně k Vysočině patří, a hrušky se nabízely jako výborná varianta, protože karamel, hrušky a oříšky k sobě prostě patří," míní Pavla Vostalová.
O rekonstrukci mlýnu asi za deset milionů korun město rozhodlo v roce 2019. Její zásadní součástí byla instalace nových otáčivých lopatek, které lépe odpovídají jejich původnímu tvaru. Obsluhované byly zřejmě z ochozu, jehož existenci sice odborníci předpokládají, důkazy o něm ale ani historický průzkum neprokázal. Proto ani nebyl obnovován. Podobu lopatek a celého soustrojí, které jimi pomocí elektromotoru otáčí, konzultovala radnice s Janem Doubkem, předsedou sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně.
Mlýn postavený v roce 1836 je vysoký 15 metrů, jeho lopatky mají v průměru 18,5 metru. Od roku 1958 je vedený jako technická památka. Věž ve tvaru komolého kužele má průměr osm metrů. Jeho dnešní podoba není původní, odpovídá však podobě z 19. století. Od roku 1890 má číslo popisné. Už tehdy byl vedený jako bydlení pro dělníky. Když ho v roce 1929 získalo město, přebudovalo ho na byty. Byly v něm tři, v každém podlaží jeden.
Obyvatelé mlýn opustili v roce 1977, kdy město slavilo 700 let svého založení. Při té příležitosti nechala radnice mlýn opravit a instalovat na něj malé vrtule, takzvané perutě. Sejmuty byly při nedávné opravě šindelové střechy. Mlýn bude přístupný denně mimo pondělí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
