Jihlavané vytřídili v letošním prvním pololetí 633 tun biologicky rozložitelného odpadu, jako je posečená tráva a zbytky zeleniny. Díky nově zavedenému plošnému svozu je objem bioodpadu vybraného do konce června v porovnání s celým minulým rokem čtyřnásobně vyšší. Zároveň ubylo odpadků vyvážených na skládku, sdělil ČTK mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.
Zlepšování v třídění biologických odpadů potvrdily i jiné obce Vysočiny. Přidávají sběrné nádoby, díky projektům dotovaným Evropskou unií přibývají také kompostárny.
Jihlavská veřejnost podle Tulise přistoupila k třídění bioodpadu zodpovědně. „V nádobách u domů je ‚čistota‘, tedy patřičný obsah, bezvadný, ale i ze sídlišť je skutečnost výrazně lepší, než se očekávalo,“ uvedl. Špatně vytříděného bioodpadu, který končí na skládce se směsným odpadem, je pod deset procent.
V černých popelnicích na směsný komunální odpad bylo v padesátitisícové Jihlavě letos od ledna do konce června uloženo 3 616 tun odpadků, o 393 tun méně než v loňském prvním pololetí. Zlepšuje se rovněž třídění papíru a plastů, uvedl mluvčí.
Svážení bioodpadu nejprve jihlavská radnice testovala v lokalitách Pávov, Zborná a Slunce. Od letošního března systém rozšířila na celé území města. V jeho ulicích teď stojí 262 kontejnerů o obsahu 1 100 litrů a 1 730 hnědých popelnic u domů. Za nákup těchto nádob zatím podnik Služby města Jihlavy zaplatil tři miliony korun bez daně.
Biologický odpad vozí městský podnik na vlastní kompostárnu v Henčově. Kompostu vyrábí víc, než je schopen udat. „Nicméně jde o kvalitní produkt, který se zaváží i do poměrně vzdálených míst,“ uvedl Tulis. Desítky tun kompostu dodala Jihlava mimo jiné do Rokytnice nad Rokytnou a do Žďáru nad Sázavou.
Do třídění komunálního bioodpadu obce tlačí legislativa, aby kleslo množství odpadků končících na skládkách. Od loňska jsou obce povinny zajistit místa pro oddělený sběr minimálně od 1. dubna do 30. října. Podle starostů oslovených ČTK ale hodnocení loňské sezony zkreslil fakt, že kvůli suchu moc nerostla tráva.
V Třebíči s 36 400 obyvateli, druhém největším městě na Vysočině, funguje systém svážení bioodpadu delší čas. Vloni ho lidé vytřídili 1 181 tun, o sedm tun víc než za rok 2014. Nosit ho mohou do 18 velkoobjemových kontejnerů a 80 hnědých nádob. Dalším 735 domácnostem radnice zapůjčila kompostéry, v nichž odpad zpracovávají samy. „Počet hnědých kontejnerů se každoročně zvyšuje. Také uvažujeme o další etapě rozšíření kompostérů pro domácnosti,“ uvedla mluvčí radnice Irini Martakidisová.
Ve Žďáru nad Sázavou, kde bydlí přes 21 tisíc lidí, bylo třídění bioodpadů zavedeno v roce 2010. Vloni jich bylo svezeno 1 754 tun, plynuly do bioplynové stanice firmy ODAS. Podle mluvčí města Nikoly Adlerové vyjde takové zpracování bioodpadu o 520 korun za tunu levněji než uložení na skládce, což by stálo 850 korun.
V Pelhřimově a jeho částech lidé vloni vytřídili 1 228 tun bioodpadu, meziročně o 3,5 procenta více. Šestnáctitisícový Pelhřimov má stejně jako Jihlava svou kompostárnu. Podle údajů na webu kraje je na celé Vysočině 47 kompostáren, mají je samosprávy i podnikatelé. Obec Jakubov u Moravských Budějovic, kde žije 600 lidí, provozuje kompostárnu šest let. Postavil si ji kupříkladu i městys Česká Bělá na Havlíčkobrodsku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
