Se mzdou je spokojeno 44 procent obyvatel kraje. Skoro polovina občanů si nikdy o vyšší plat neřekla

Se mzdou jsou spokojeni čtyři z deseti lidí

Co se týče spokojenosti s platovým ohodnocením, kladně ji hodnotí 44 % obyvatel Kraje Vysočina. Nespokojených je naopak zhruba třetina (35,5 %). V celé republice deklaruje spokojenost s platovým ohodnocením necelá polovina (47,7 %) Čechů. Větší spokojenost přitom uvádějí muži. Největší podíl lidí, kteří svou výplatu hodnotí pozitivně, je ve věku od 34 do 54 let, nejméně je spokojena nejmladší generace dotázaných ve věku od 18 do 24 let.

„Češi, kteří nejsou se svým platovým ohodnocením spokojení, uvádějí jako odpovídající mzdu ve čtvrtině případů v rozmezí třiceti a čtyřiceti tisíc korun. Pětina by zase požadovala čistý příjem mezi pětadvaceti a třiceti tisíci korunami. A například lidé, kteří své sebevědomí hodnotili nejnižšími známkami, by se spokojili se mzdou v rozmezí dvaceti a pětadvaceti tisíc korun,“ říká Adéla Denková z projektu Česko v datech.

Spokojenost s platovým ohodnocením nicméně převažuje ve všech českých krajích. Nejvyšší podíl lidí, kteří ale se svou mzdou nejsou spokojeni, pochází z Moravskoslezského kraje. Adekvátně ohodnocených se zde cítí pouze 42 % lidí, což je nejméně z celé České republiky. Přehled o finančním ohodnocení ještě před nástupem do nového zaměstnání je aktuálně i tématem evropských ministrů práce a sociálních věcí. Podle návrhu by pracovníci měli mít právo žádat od svého zaměstnavatele informace o průměrné výši odměny kolegů, kteří v dané firmě vykonávají podobnou nebo stejnou práci.

„Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků. Dáme jim do rukou nástroje, díky nimž budou moci požadovat spravedlivou mzdu, seznámit se se svými právy a domáhat se jich. To také vyžaduje větší transparentnost od zaměstnavatelů, pokud jde o jejich politiky v oblasti odměňování,“ komentovala to česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Více než polovina Čechů si řekla o vyšší plat

Výzkum také ukázal, že více než polovina Čechů (55 %) již alespoň jednou v životě požádala o zvýšení mzdy. A více než polovina z těchto lidí se svou žádostí uspěla. „Naopak téměř polovina, tedy zbývajících 45 % lidí, si o zvýšení mzdy dosud nikdy neřekla. I to může ukazovat na to, že jsme málo sebevědomý národ, jak v průzkumu zároveň tvrdila více než polovina dotázaných. Dobrou zprávou ale je, že podle dalších zjištění nám sebevědomí mimo jiné dodává právě pocit, že jsme zvládli náročnou práci,“ doplňuje Adéla Denková.

S žádostí o zvýšení platu také podle výsledků průzkumu častěji uspěli muži (ve 40 % případů) než ženy (25 %). Přímo na Vysočině si někdy o zvýšení platu řeklo 47 % lidí, více než polovina z nich se svou žádostí uspěla.