Rozběhni se s Drbnou z chůze za 28 dnů

Covid z Petry udělal běžkyni

Jedou z nich je Petra, která nikdy neměla rád běhání. Tahle aktivita jí připadala nesmyslná. Běhání pro ni nemělo cíl a ani vlastně žádný důvod. A bolest po jednom výběhu trvala i několik dní. Proč vyvíjet takové úsilí, když ji po něm čekala jen bolest?

Nechápejte ji špatně. Petra byla vždy aktivní. Chodila pravidelně do fitka a na zumbu. Tam měla známé a jejich společnost překryla fyzické útrapy. A samotný trénink vždycky rychle uběhl. Ale s covidem se všechno zastavilo. Nejdříve na týdny, pak na měsíce. A proto se v lednu rozhodla začít běhat.

Prvních pár dnů to byla hlavně pro její lýtka a holeně dřina a utrpení. Pokračovala, protože stejně jiné možnosti nebyly. Po měsíci zvládla bez větších problémů a přestávky běžet celých dvanáct minut, aniž by cítila jakoukoliv bolest. A co víc, na každý další běh se doslova těší. Teď trénuje na uběhnutí deseti kilometrů a věří, že někdy na podzim by mohla dát půlmaraton. Sama k tomu říká, že kdyby věděla, jak se člověk při běhání může cítit, tak by začala už před léty.

Jak na to? A proč běhat pomalu?

Trikem nejen začátečnického běhání jsou pomalé běhy. I ti nejlepší běžci, aby běhali rychle, musí běhat pomalu. Má to hodně společného s kyslíkem. Pokud běžíte téměř na maximum. Znamená to, že vaše svaly nemají dostatečně rychlý přívod kyslíku a musí používat „rychlé cukry“. To na chvíli funguje, ale s vedlejším účinkem produkce kyseliny mléčné, kvůli níž se poté budete cítit bolavě a ztuhle.

Petra začala v lednovém kurzu zdarma Rozběhni se z chůze za 28 dnů Edy Kožušníka. Ten v Česku a na Slovensku pomohl rozběhat tisíce běžců prostřednictvím videí na YouTube.