Osm měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny zrušil Ústavní soud (ÚS) část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Nález dopadá už na říjnové volby, soud ale dospěl k názoru, že politici mají na změnu zákona čas. Objevila se ale i kritika od politologů či ústavních právníků, že rozhodnutí mělo přijít dřív. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) svolal jednání s ostatními politickými stranami, mohla by být už příští týden.
ÚS rozhodoval na základě podnětu 21 senátorů z různých klubů, jemuž vyhověl jen zčásti. Zrušil klauzuli, jež pro koalice stran a hnutí stanovila pro vstup do Sněmovny sčítání pětiprocentních klauzulí podle počtu subjektů a několik klíčových prvků v systému voleb, včetně rozdělování mandátů v jednom skrutiniu za použití d´Hondtovy metody. Systém podle soudu znevýhodňoval menší strany. Hlasy voličů různých stran a v různých krajích ve výsledku neměly stejnou váhu. Koalicím stran taky nově stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů voličů.
"Kombinace d´Hondtova volebního dělitele s nestejně velkými 14 kraji výrazně zasahuje do rovnosti volebních hlasů," uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Právě on byl ale členem vlády, která v roce 2001 navrhla současnou podobu zákona o volbách do parlamentu.
Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je rozhodnutí soudu akutní výzvou k přijetí volební novely a Senát je připraven jednání se Sněmovnou iniciovat. Kvůli přípravě novely se sejde senátní ústavní komise.
Opozice nález ÚS uvítala. Prezident Miloš Zeman se v reakci omezil na obsah dopisu, který Ústavnímu soudu zaslal už dřív. Varoval v něm před rizikem neřešitelné ústavní krize v případě úprav předpisu a kritizoval, že soud o záležitosti za tři roky nerozhodl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
