Poslední dny prožíváme opravdu tuhou zimu. Děti i dospělí se radují z přívalů nového sněhu, menší radost ale mají zvířata, která teď prožívají těžké období. Mnohé možná překvapí, že nejohroženější skupinou jsou dravci, sovy a krkavcovití ptáci.
Oblíbenou pomocí je přikrmování zimujících ptáků na krmítkách. „Současná zemědělská krajina neposkytuje dostatek potravy, a tak je vhodné jim během mrazivých měsíců pomoci,“ uvádí Petra Hulvová ze Záchranné stanice Pavlov s tím, že u krmítek můžeme pozorovat hejna stehlíků, čížků, zvonků, vrabců, velmi často přilétá až šest druhů sýkor, dále brhlíci, hrdličky, pěnkavy, jikavci, kosi anebo i strakapoud. Ti všichni si rádi pochutnají na nejčastěji nabízených slunečnicových semínkách.
„Žádná monodieta není pro ptáky prospěšná, a tak bychom jim měli nabídnout i jinou potravu, jako například lněná semínka, mák, ořechy, někteří ptáci ocení i ovesné vločky, proso nebo pšenici. Kosům, kvíčalám a brkoslavům můžeme na zahradě nabídnout jablka,“ přibližuje Petra Hulvová.
Ptáci mají rádi tukové směsi v podobě lojových koulí. Pokud je zakoupíte v plastových síťkách, mějte ale na paměti, že se síťka může snadno stát pastí. Proto odborníci doporučují koule ze síťky vyndat a zavěsit třeba pomocí drátků. Pořídit můžete i namíchané směsi pro venkovní ptactvo.
Také rádi ptákům pomáháte a celoročně dbáte na plná krmítka? Podle záchranné stanice v Pavlově to není úplně nejvhodnější přístup. Ptákům totiž můžete významně ublížit. S napěchovanými krmítky totiž ztrácí schopnost se o sebe samostatně postarat. „Velkým problémem je také krmítková choroba – trichomonóza, která se šíří právě na krmítcích a trpí jí především pěnkavovití. V minulých letech tato nemoc způsobila značný úbytek populace zvonků,“ doplňuje Petra Hulvová a zároveň radí, že taková krmítka je třeba vydezinfikovat, řádně vyčistit, nechat vyschnout nebo vymrznout a naplnit ho nejdříve po 14 dnech.
Zima a především sněhová pokrývka představuje velké obtíže pro dravé ptáky a sovy. Pod silnou vrstvou sněhu si nejsou schopni ulovit žádnou potravu. „Momentálně v záchranné stanici evidujeme už několikátý příjem vyhladovělého dravce. Jde především o káňata a poštolky, ale také sovy, například kalouse ušaté,“ informoval ředitel stanice v Pavlově Zbyšek Karafiát.
Dříve značnou část potravy dravců tvořily uhynulé slabé kusy kopytníků, zatímco dnes díky přikrmování je tohoto typu potravy v krajině nedostatek. To vede k tomu, že dravci se stahují k cestám a silnicím, kde jim hrozí střet s projíždějícími auty.
Dravé ptáky lze na vhodných místech, kde se vyskytují, krmit čerstvými zbytky masa, vnitřnostmi apod. V těchto případech je však nutné dbát na dodržení hygienických a veterinárních předpisů.
Tisková zpráva | Foto Záchranná stanice Pavlov
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
