Dvě děti doma a třetí na cestě. K tomu hypotéka, auto na splátky a partner, který moc nevydělává. To všechno nejčastěji trápí ženy, které přemýšlí o potratu. Tak hovoří statistiky i zkušenosti spolku Hnutí pro život. Ženám poskytují bezplatnou a disktrétní pomoc, když stojí před rozhodnutím „co dál“. Kromě materiálních darů nyní klientkám v době pandemie nabízí i finanční injekci.
Údaje za rok 2020 ještě nejsou k dispozici, čísla však ukazují, že počty umělého přerušení těhotenství v Plzeňském kraji klesají. Zatímco v roce 2017 se takto rozhodlo 967 žen, o rok později jich bylo 859, loni 808 (zdroj ČSÚ)
„Naše klientela je zrcadlem celkové statistiky potratů. Když se podíváme na záznamy žadatelek o interrupci, tak zjistíme, že daleko silnější skupinou nejsou ženy ze sociálně slabších poměrů, ale vdané ženy, které mají jedno nebo dvě děti. Mají průměrné ekonomické postavení v rodině, mají vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání a jednoduše mají obavy spojené s příchodem dalšího dítěte,“ vysvětluje mluvčí spolku Hnutí pro život Zdeňka Rybová.
Zde hrají hlavní roli ekonomické důvody a strach, že na úkor dalšího dítěte budou muset trochu „zanedbávat“ ty ostatní. Po těchto ženách, které běžně potkáváme na ulici, jsou častými klientkami studentky a svobodné dívky okolo pětadvaceti let. Ty většinou přišly do jiného stavu po jedné noci s mužem, který se pak k dítěti ani nehlásí.
To je častá věta, kteou slýchávají mladé nastávající maminky. Tlak a fakt, že za ně rozhoduje okolí je staví do situace, že se chtějí zkrátka někomu vypovídat. Od toho je linka pomoci, kam se mohou obrátit.
„My se těm ženám snažíme poskytnout prostor, aby se mohly svěřit s tím, co prožívají, co se jim honí hlavou. Kolikrát je to tak, že když se svěří svému nejbližšímu okolí, tak se nesetkávají s pochopením,“ uvedla Rybová. Zároveň zdůrazňuje, že neříkají klientkám, co mají dělat, rozhodnout se musí sami za sebe.
Potraty byly v Československu legalizovány už v roce 1957. Tehdy však nemohly existovat organizace, které by ženám podaly pomocnou roku. Sice se tak dělo, oficiálně, ale začalo Hnutí pro život existovat až po revoluci, nyní jsou zapsaným spolkem
Spolek nabízí také materiální a nyní i mimořádnou finanční pomoc, a to až do výše 50 tisíc korun. V rámci jednoho z projektů mohou rodiny využít také nabídku, kdy Hnutí na čas převezme za klienty splátky hypotéky.
„Veškerá tato pomoc je možná bez státních dotací díky pochopení mnoha dárců. Příjemkyně finanční pomoci a jejich partneři se zavazují v době, kdy si to budou moci dovolit, podobně pomoci jiné nečekaně těhotné ženě v tísni,“ říká Jaroslava Trajerová, která má na starost přidružený projekt spolku „Nesoudíme. Pomáháme,“ který právě tuto pomoc zajišťuje.
Otázka, na které se čeští odborníci nedokáží shodnout. Podle některých nelze očekávat, že by se babyboom rozjel přesně devět měsíců poté, co pandemie uzavřela páry v karanténě. Sexuolog Jaroslav Zvěřina předpokládá, že naopak bude porodnost stále klesat.
„Česká republika v tomto směru kopíruje trend vyspělých zemí, které se vyznačují v celosvětovém měřítku nízkou porodností. Nynější nucená karanténa spolu s utlumením výroby a prodeje více drží lidi v jejich domovech. A každá taková situace sice nahrává intimnostem, ale nemusí se projevit populační explozí“ uvedl.
Kde se to však projeví? Nejspíš v novém pohledu na svět a v přehodnocení životních priorit.
„Setkala jsem se u několika našich klientů s tím, že jim koronavirus sice narušil každodenní život, ale mají teď pocit, že rodina je to největší bohatství. Že mít děti má smysl, zatímco to ostatní se zdá, že smysl ztrácí,“ uzavírá Zdeňka Rybová.
Klientky se mohou na spolek obrátit prostřednictvím bezplatné Linky pomoci na čísle 800 108 000 nebo přes e-mailovou adresu info@hnutiprozivot.cz. Hnutí je zcela závislé na příspěvcích od dárců, jak finančně nebo jinak pomoci se můžete dozvědět na webových stránkách hnutiprozivot.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
