Chceme trvale zkvalitňovat život obyvatelů Jihlavy, říká koordinátorka Projektu Zdravé město Soňa Krátká

Představte nám prosím Projekt Zdravé město?
Cílem Projektu Zdravé město je setrvalé zvyšování kvality života obyvatel města Jihlavy, podpora zdraví a současně respektování principů trvale udržitelného rozvoje. Zdravé město je mezinárodní projekt, který iniciovala OSN, respektive Světová zdravotnická organizace (WHO). Jihlava se do něj zapojila v roce 2007 vstupem do Národní sítě Zdravých měst.

Součástí názvu projektu je také místní Agenda 21. I tu nám prosím přibližte.
Agenda 21 je první komplexní dokument, který byl schválen k trvale udržitelnému rozvoji v roce 1992 v Rio de Janeiru. Líbí se mi na něm, že to byl první koncept s provázanými ekonomickými, ekologickými a sociálními pilíři. Účastníci Summitu Země si uvědomovali, že například otázka kácení deštných pralesů není jen záležitostí ekologickou, ale také sociální a ekonomickou. V ekonomicky a sociálně slabých regionech se příliš nedbá na životní prostředí, což je logické, když obyvatelé nemají uspokojeny základní životní potřeby – přístup k pitné vodě, jídlu, zdravotní péči apod. Agenda 21 hledá řešení těchto problémů globálně pro celou Zemi. Místní Agenda 21 je její 28. kapitolou snažící se principy udržitelného rozvoje uplatňovat na místní úrovni.  

Proč je v názvu ta „dvacet jednička“ ?
Protože je to program pro 21. století. S tím souvisí i koncept Projektu Zdravé město, který v Jihlavě vnímáme, že Zdravé město není cíl, ale cesta. Pojem Zdravé město nelze chápat jako ukončený stav, ale jde o trvalé nalézání kvalitních podmínek pro život. A protože se Projekt Zdravé město hlásí k principům trvale udržitelného rozvoje, hlásí se tím pádem k Agendě 21. Je to tedy provázané a propojené.

Co je tedy náplní vaší práce?
Koordinátor má na starosti zvyšování povědomí o udržitelném rozvoji a o zdravém životním stylu. MA21 se zasazuje také o kvalitu veřejné správy, což mimo jiné znamená strategicky, dlouhodobě a komunitně plánovat či měřit udržitelnost pomocí indikátorů udržitelného rozvoje.

Jaké to jsou indikátory?
Indikátory trvale udržitelného rozvoje, které v Jihlavě měříme, jsou spokojenost s místním společenstvím, mobilita a místní přeprava cestujících a ekologická stopa.

Zmínila jste, že důležité je komunitní plánování a spolupráce s občany. Jak probíhá?
Formou každoročního Fóra Zdravého města, prostřednictvím tematicky zaměřených kulatých stolů a v posledních pěti letech i prostřednictvím Fóra mladých, což je obdoba veřejné diskuse, zde však zaměřená na žáky základních škol.

Co je cílem těchto aktivit?
Cílem je vydefinovat palčivé problémy či náměty na zlepšení našeho města, které jsou následně ověřeny anketou, která právě probíhá, a to elektronicky na webu města, anebo nově na všech pracovištích magistrátu města Jihlavy. Jsou tam boxy i anketní lístky, takže může kdokoli lístek vyplnit a pomoci nám se zpětnou vazbou o životě v Jihlavě.

Zmíníte některé nové problémy či náměty, které z ankety vzešly?
Například revitalizace Šacberku a jeho okolí nebo revitalizace rybníků na koupání. Na fóru pak vyhrál námět na zřízení kamenného hospicu.

A naopak. Jaké jsou „evergreeny“ v rámci trvalé udržitelného rozvoje města?
Stále se opakujícím podnětem k řešení je revitalizace náměstí, tedy to, jak na náměstí dostat více zeleně s vodními prvky apod.

A jaké aktivity plánujete na měsíc květen?
S Vysokou školou polytechnickou budeme spolupracovat na akci Sportujeme s VŠPJ aneb „Proč bychom se nepotili“.

Co je cílem akce?
Cílem je realizovat den plný pohybu a poukázat na možnosti netradičních pohybových aktivit ve městě.

Jaké to jsou?
Sportovní soutěže na nafukovacích hřištích na náměstí, slaňování z hradeb, turnaj v pétanque, závody na koloběžkách, ukázka a instruktáž v boulderingu a mnoho dalšího.

A další akce?
Další akcí je Světlo pro AIDS, což je mezinárodní kampaň. Součástí je bezplatné testování na HIV infekci. Máme připraveno šest besed pro žáky 9. tříd ZŠ s mužem HIV pozitivním, který otevřeně líčí zkušenosti s touto nemocí. Zároveň se snažíme šířit osvětu o pohlavně nakažlivých chorobách, o kterých se v poslední době moc nemluví, i když je to vzhledem k nárůstu výskyt těchto chorob potřeba.

Také tu vidím letáček na akci Cesta za čistých vzduchem: Světový den bez tabáku.
Tam je zase pro širokou veřejnost připravena poradna pro odvykání kouření a odborní pracovníci ze Státního zdravotního ústavu budou na téma kouření debatovat se studenty a žáky středních a základních škol. Pro ně i širokou veřejnost je dále připravena možnost nechat si změřit zanesení plic a také bude volný vstup na vyhlídkovou věž kostela.

A z dlouhodobějších aktivit?
Za všechny zmiňme audit udržitelného rozvoje.

V čem spočívá?
Jde o sebehodnocení deseti témat udržitelného rozvoje, jakými jsou například udržitelná spotřeba a výroba, zdraví obyvatel, místní ekonomika a podnikání, vzdělávání a výchova, kultura a místní tradice, sociální prostředí či globální odpovědnost.

A jaké jsou celkově působení Projektu Zdravé Město a místní Agendy 21 v Jihlavě?
Místní Agenda 21 se mimojiné také samy měří, tedy jak kvalitní v daném místě jsou. V ČR máme pět kategorií. My jsme nyní v kategorii C, ve fázi stabilizace, což je přesně uprostřed. A snažíme se, abychom v příštím roce splnili požadavky pro postup do kategorie B.

Budu vám držet palce a děkuji za rozhovor.