Podzimní senátní a krajské volby a daňové změny budou patřit mezi hlavní události začínajícího roku 2020. Od počátku roku se také zvyšuje rodičovský příspěvek a minimální mzda. Česko ale zřejmě čeká i zpomalení ekonomiky a také zpomalení tempa růstu mezd. I letos bude pokračovat vývoj kauz kolem premiéra Andreje Babiše (ANO), který čelí obnovenému stíhání kvůli farmě Čapí hnízdo a Evropská komise vyšetřuje podezření na střet zájmů při čerpání dotací holdingem Agrofert. Budou zřejmě pokračovat i demonstrace proti Babišovi, které pořádá spolek Milion chvilek.
Češi budou na podzim rozhodovat o vedení 13 krajů. Zároveň se obmění třetina horní komory Parlamentu, což bude velká výzva pro vládní ANO a ČSSD. Mandát bude obhajovat deset ze 13 členů senátorského klubu sociální demokracie a tři ze sedmi členů klubu ANO. Z opozičních stran bude nejvíc senátorských křesel, a to šest, obhajovat KDU-ČSL.
Domácí politiku ovlivní také sjezdy čtyř sněmovních stran, které budou rozhodovat o novém vedení. Změny se ale očekávají pouze u lidovců, kde na lednovém mimořádném sjezdu skončí z rodinných důvodů předseda Marek Výborný. Na celostátním fóru Pirátů a kongresu ODS, které se konají v lednu, ani na dubnovém sjezdu KSČM se výměna předsedy nepředpokládá.
Česko bude v začínajícím roce také jednat s Evropskou komisí o výsledcích auditu, který u Babiše shledal střet zájmů kvůli holdingu Agrofert. Premiér v roce 2017 vložil holding do svěřenských fondů, ale podle auditu ho nadále vlastní. Podle médií Česku hrozí, že bude muset vracet stovky milionů korun vyplacených na dotacích Agrofertu, Babiš i část ministrů za ANO to odmítají. Výsledek jednání s komisí lze vzhledem ke lhůtám na vyjádření obou stran očekávat ve druhé polovině roku.
Bude také pokračovat stíhání Babiše v případě údajného dotačního podvodu pro farmu Čapí hnízdo, které v prosinci obnovil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Další demonstrace proti Babišovi chystá spolek Milion chvilek, který loni uspořádal sérii protestů, včetně dvou statisícových demonstrací na Letné.
Od počátku roku se zvýší rodičovský příspěvek z 220 tisíc na 300 tisíc korun. Změna se bude týkat rodičů, kteří dávku stále pobírají, lidovci ale chtějí u Ústavního soudu prosadit, aby na peníze navíc dosáhli i lidé, kteří původní dávku vyčerpali rychleji, ale stále by na ni podle zákona měli nárok. Od ledna vzroste minimální mzda o 1250 korun na 14 600 korun.
Na rozpočty domácností budou mít vliv i daňové změny. Od počátku roku se zvyšuje spotřební daň z alkoholu a tabáku, což povede k jejich zdražení. Vzroste také zdanění výher z loterií. Od května se naopak sníží sazba DPH na vybrané zboží a služby, například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce, kadeřnické služby nebo točené pivo.
V květnu by se také měla rozšířit elektronická evidence tržeb (EET) na řemeslníky, daňové poradce, lékaře a další profese, které přijímají platby v hotovosti. Opozice se ale obrátila na Ústavní soud a žádá zrušení zákona, který takzvanou třetí a čtvrtou vlnu EET spouští. Před dvěma lety Ústavní soud třetí a čtvrtou vlnu EET zrušil.
Ministerstvo financí a analytici čekají v příštím roce také zpomalení ekonomického růstu. Podle nich zpomalí i růst mezd a mírně stoupne nezaměstnanost. Zároveň by měla klesnout inflace.
Česko bude v příštím roce také vyjednávat o podobě víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027. Jeho výsledná podoba ovlivní i množství peněz, které země čerpá z evropských fondů. Na hospodářství bude mít vliv i očekávaný lednový odchod Británie z EU a zejména výsledek jednání o podobě budoucích vztahů mezi unií a Londýnem. Bez dohody o nastavení vztahů hrozí zavedení cel a dalších obchodních překážek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
