Nejen rusko-českými vztahy se zabýval bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka a vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Diskuze Pojďme se pobavit o Rusku, která se odehrála sedmého listopadu, byla součásti diskuzního cyklu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a v prostorách brněnského bunkru na Husově ulici zprostředkovala informace o současné i historické situaci.
Ačkoli se v minulosti o vztazích Prahy a Moskvy mluvilo v konotacích pozitivních, dnes nelze o společných vztazích uvažovat odlišněji. „Několikrát a opakovaně jsme Ruskou federací byli označeni za nepřátele. České republika o toto označení nestála. Určitě neudělala nic pro to, aby se nepřítelem stala. Naopak ruská strana vyslala vojáky v aktivní službě, aby na území České republiky způsobili obrovskou škodu a zabili české občany,“ sdělil na diskuzi z cyklu Pojďme se pobavit o Rusku vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Dodal, že větší popření státní suverenity neexistuje. Následné kroky České republiky označil za umírněné. „Redukce ruské ambasády, ve srovnání s výbuchy ve Vrběticích, byla velmi slušným řešením dané situace,“ doplnil.
Současný vztah mezi zmíněnými zeměmi by se dal označit za hybridní válku. „Definice hybridní války je taková, že na cílový stát, který chcete ovlivnit, působíte diplomatickými, ekonomickými, kriminálními, zpravodajskými a vojenskými nástroji tak, jak se vám to v daný okamžik hodí,“ uvedl Foltýn. Tento stav však Rusko v současné době drží pod bodem, kdy jsme jako stát ochotni nebo schopni výrazněji reagovat.
Za základní problém označuje vládní koordinátor soupeřivost federace, pro kterou neexistuje čára mezi mírem a válkou. „Pro nás je mír normální, války nenormální. Rusko má oficiální vojenskou doktrínu permanentního konfliktu. Mezinárodní vztahy pro představitele této země znamenají hru s nulovými součty, pokud my výhodu získáme, pro ně to znamená, že ji ztrácejí,“ vysvětlil. Za významný faktor označuje mimo jiné strach a pocit hrozby, který se ruskou společností nese.
Šíření a budování strachu může být jedním z nejsnazších způsobů, jak si nad danou populací získat kontrolu. „Strach v Rusku je dlouhodobě budovaný, zakořeněný a chtěný, protože je to nejlepší způsob jak lidi ovládnout. Například je pro ruské představitele výhodné, aby se ruští občané báli západu, ačkoli ti samotní představitelé ví, že NATO je napadnout nechce, a bát se ho tedy nemusí,“ uvedl plukovník.
„To jak ruští představitelé vidí svět, a jak hodnotí jednotlivé státy, je odvozené od toho, zda-li jsou pro ně hrozbou či nikoli,“ vyjádřil se bývalý velvyslanec působící v Rusku Vítězslav Pivoňka. Zmíněné hodnocení označuje za jakousi škálu. „Kategorie číslo jedna je, pokud jste jaderná velmoc, a tedy máte jadernou triádu. Kategorie číslo dvě se odvozuje od toho, zda máte armádu, popřípadě s jakou kapacitou. Trojkou jsou zpravodajské služby, které mají celosvětové působení. Čtyřka jsou mezinárodní organizace, a jestli jsme skrz ně schopni ovlivňovat veřejné mínění. Až pětka až šestka je samotný ekonomický vývoj země,“ mínil o vztazích Ruska s dalšími zeměmi exvelvyslanec.
Diskuze cyklu Pojďme se pobavit o Rusku pořádá Ministerstvo zahraničních věcí České republiky nejen v Brně, ale i v dalších městech po celé republice. Mezi diskutujícími se objevují nejrůznější osobnosti, které se střetly s ruskou politickou scénou. V rámci debat sdílí své postoje a zkušenosti, které se týkají nejen česko-ruských vztahů, ale napříkad i energetiky či války na Ukrajině.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
