Na Ji.hlavském festivalu první diváci viděli Hranice práce režisérky Apoleny Rychlíkové. Polská reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska odhalila zákulisí Ku-klux-klanu. Cenu za nejlepší film v sekci Svědectví o politice si odnesl film Poslední v Aleppu. Jakub Horák a další marketéři politických stran diskutovali o volebních kampaních. V pátek Ji.hlava přivítá oscarového režiséra Marcela Ophulse i chorvatského kontroverzního divadelníka Olivera Frljiće.
Třetí festivalový den uvedl očekávaný dokument Hranice práce filmařky Apoleny Rychlíkové. Režisérka spolu s novinářkou Sašou Uhlovou odhalila pracovní podmínky zaměstnání ohodnocených minimální mzdou. Uhlová natáčela skrytou kamerou na třídicí lince odpadu, v nemocniční prádelně či za pokladnou supermarketu. „Považuji za důležité, že reportáže i film slouží jako zárodky pro aktivity dalších lidí,“ řekla režisérka k filmu, který svým tématem vzbudil rozruch už před premiérou. Film vznikl pro cyklus České televize Český žurnál.
Domańska odkryla zákulisí Ku-klux-klanu Inspirační fórum představilo polskou reportérku Katarzynu Surmiak-Domańskou, která ve své knize reportáží s názvem Ku-klux-klan. Tady bydlí láska rozkrývá zákulisí jedné z největších extremistických skupin na světě. „Na arkansaském sjezdu Ku-klux-klanu jsem vyslechla to, že Adolf Hitler byl dobrým vlastencem, holokaust je židovský výmysl a koncentrační tábor v Osvětimi nikdy neexistoval. A také, že Ježíš Kristus byl rasista,“ uvedla Domańska. „Pobídkou, proč jsem se tématu začala věnovat, byl rasistický televizní pořad pro děti. Na obrazovce je rozkošný chlapec Andrew, který v náručí drží pejska. Má blonďaté vlásky. Zaujal mě kontrast mezi obrazem a zvukem. Kdybyste vypnuli zvuk, získali byste dojem, že se díváte na večerníček,“ řekla autorka o knize, která nyní vyšla i v češtině.
Aleppo očima Bílých helem Letošního vítěze zná už také nová sekce Svědectví o politice. Ocenění získal syrský režisér Ferás Fajád za film Poslední v Aleppu, který přináší netypický pohled na válkou zničené město očima záchranného týmu Bílých helem. „Oceňujeme mimořádné a autentické svědectví. Film zachycuje nejen lidské drama, ale má i působivé filmové zpracování se silným politickým poselstvím o těch nahoře i o těch dole, a to doslova," zdůvodnila porota výběr filmu, který letos zabodoval také na filmovém festivalu v Sundance.
Jak se vaří politická kampaň Debatní prostor Inspiration Forum Lounge @ Respekt Café v přízemí DKO nabídl pohled do zákulisí politických kampaní. „Když dělám kampaň pro nějakou značku, vyzdvihnu její hlavní výhody. Podobně to funguje u politických stran. U každé strany jsem pochopil, proč ji určití voliči volí. Nejprve pro mě bylo nepředstavitelné, že někdo může volit SPD, ale každá strana si svého voliče prostě najde. SPD byla jediná strana, která při debatách nevykřikovala, že kdo nechce uprchlíky, tak je rasista. Naopak se těch lidí zastala,“ popsal fungování politického marketingu reklamní stratég Jakub Horák, který letos vytvořil volební kampaň pirátům.
Oscarový režisér i enfant terrible chorvatského divadla V pátek Ji.hlava přivítá slavného oscarového dokumentaristu Marcela Ophulse, který v kině Dukla představí „Radosti a strasti dokumentární tvorby“. „Nikdy jsem si nevybral, že budu točit dokumentární filmy,” uvedl Ophuls v rozhovoru pro Guardian. „Každý dokument, který jsem kdy vytvořil, jsem vnímal jako svoje poslání.“ Kromě diskuze s režisérem nabídne čtvrtý festivalový den i jeho filmovou analýzu mnichovské dohody Mnichov aneb Mír pro naši dobu (1967). Druhým hostem Inspiračního fóra bude chorvatský divadelní režisér Oliver Frljić. Tento enfant terrible chorvatského divadla proslul nekompromisními interpretacemi klasických her. Podařilo se mu rozpoutat debatu o divadelní cenzuře v Chorvatsku. Jeho hru Prokletí minulý týden uvedlo pražské Divadlo pod Palmovkou.
O rodičích, dětech a válce Na filmovém plátně v pátek večer zazáří krátký film Bo Hai Dužana Duonga o vztahu starší generace Vietnamců s jejich dětmi. Stále aktuální téma odebírání potomků rodičům otevře film Děti státu, který pod hlavičkou Českého žurnálu natočila Ivana Pauerová Miloševičová. „Do jaké míry přehlížíme případy ve svém okolí, kdy rodiče výchovu svých dětí nezvládají? Respektujeme tím soukromí, nebo je to lhostejnost? Jsme schopni vnímat stát jinak než jako nutné zlo?“ ptá se režisérka. Večer pak ovládne Krev a písek rakouského režiséra Matthiase Kreppa, který zachycuje válku v Iráku a Sýrii z pohledu tamních obyvatel – uprchlíků. „Je to film, který nutí diváka zamýšlet se nad podstatou dobra a zla, nad pachatelem a obětí,“ říká režisér.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
