RECENZE: Kráska a zvíře. Příběh starý jako sám čas

Málokdo ví, že jde pravděpodobně o nejstarší psanou pohádku všech dob, jež byla písemně poprvé zaznamenána už v roce 1740. Francouzská novelistka Gabrielle-Suzanne Barbot de Villeneuve tehdy příběh i sama vymyslela.

Nejslavněší verze tohoto příběhu byla zfilmována v roce 1991 společností Walt Disney a získal hned několik prvenství, například: šlo o první animák od Disneyho, který měl scénář (do té doby se myšákovy kreslené příběhy dělaly pouze podle storyboardů) a šlo také o první animovaný snímek nominovaný na Oscara za nejlepší film. Kráska a zvíře byla také prvním filmem, který zkombinoval 2D a 3D animaci a šlo také o snímek, jež vrátil studiu pozici hitmakerů. V roce 2010 byl navíc vyhlášen nejlepším animovaným snímkem všech dob.

Nová verze v režii Billa Condona se od té animované příliš neliší. Prakticky celou dobu se jede po stejné ose jako v originále a jen sem tam tvůrci přidali nějaký nový nápad či šli více do hloubky (proč Belle nemá maminku, proč LeFou tak bezpodmínečně poslouchá Gastonovy příkazy). Letošní verze navíc přidává i nové písně (značně povedené, nutno říct), které pro film složil autor původních písní Alan Menken. Pokud navíc znáte film a písně z dabované verze, vězte, že tvůrci českého znění používají původní geniální české texty Eduarda Krečmara, na rozdíl třeba od Knihy džunglí či Popelky.

Kráska a zvíře ale bohužel není dokonalý film. Snímek je neuvěřitelně rozvleklý. A to hlavně v první polovině, což zamrzí zvláště po působivé úvodní scéně. Dokonce jsem se občas přistihl, že se nudím. Vtipy převzaté z původního filmu nefungují, a to jen a čistě protože animovaná verze se velice spoléhá na vizuální humor, což remake nedokáže úplně podat jelikož... no... jde o hraný film. Na druhou stranu, vtípky, jež byly do snímku vepsány nově, za to stojí a fungují.

Vtipná je také celá kontroverze ohledně homosexuální postavy LeFoua (mimochodem první gay postava ve filmu od Disneyho.) Ve výsledku jde o tři vteřiny tance mezi dvěma muži. I přesto si snímek vysloužil přístupnost od 16 let v Rusku, zákaz promítání v jednom kině ve Spojených státech a požadavek na vystřižení scén z Malajské verze snímku. Mimochodem, jako otevřený homosexuál považuji tento krok vstříc diverzitě ve filmech za převratný a důležitý pro velkofilmy obecně. Koneckonců, je rok 2017.

Nejen za tuto odvahu, ale i za krásné životné zpracování, symaptické obsazení, překrásné písně a to že snímek bude pro mnoho malých diváků znamenat to, co pro moji/vaši generaci znamenal originální muzikál, musím dát palec nahoru. Výsledek sice není úplně trefa do černého, neboť se film bojí odejít z vyšlapané cestičky, ale i tak vcelku baví a opradu dojímá, a to se taky počítá.

HODNOCENÍ: 70%

(Hodnocení původního filmu r roku 1991: 90%)