Do kin dnes vstupuje nový film Zátopek režiséra Davida Ondříčka. Hlavní roli běžce Emila Zátopka v něm hraje Václav Neužil. Herec Dejvického divadla v rozhovoru Edy Kožušníka zmiňuje, jak musel upravit jídelníček, jak dlouho se na roli připravoval a jak těžké pro něj bylo začít s běháním.
Jak je to s tebou a s běháním historicky?
Já jsem ho, a budu naprosto upřímný, nepěstoval. A co se týče vytrvalosti, tu jsem vyloženě nesnášel už na škole. Patnáctistovka byla nejhorší věc v tělocviku, co existovala. Já jsem z Plzně a v osmdesátých letech byla oblíbená vytrvalostní disciplína dvanáct minut běhu. To jsem se snažil vždycky ulejt nebo se tomu vyhnout. Ale když se běhala stovka nebo šedesátka sprinty, tak to jsem byl mezi prvníma ve třídě, ne-li první a to mě bavilo. Takže jsem měl v sobě akceleraci, rychlost a výbušnost. To jsem vždycky chtěl dát do toho momentu a pak hned šmitec. Bude mi 42 a dejme tomu před pětatřicátým rokem jsem neuběhl víc než kilometr nikdy. To nesouviselo jen s během, ale s vytrvalostními sporty, kde je člověk sám se sebou a poznává svoje limity, tak tyhle sporty jsem nikdy nepěstoval. Já jsem hrál tenis, rybníkářsky taky hokej, později v Plzni hokejbal a byl jsem vždycky pohlcenej těmi kolektivními sporty, kde mě bavila zábava, sdílení šťastných okamžiků, že se s někým můžete obejmout, tak to jsem u sportu miloval nejvíc. Když mě David Ondříček nabídl roli Emila Zátopka, tak jsem se pustil do oblasti, kde jsem předtím v životě nebyl.
Jdeš si dnes ještě zaběhat, nebo skončila role a už se neběhá?
Skončila role, to je pravda. Já si od toho běhání, když jsem běhal intenzivně celkem pět let, potřeboval odpočinout, protože kolem mě pořád bylo téma Emila Zátopka. Změnil se mi úplně život, takže jsem ho malinko odsunul, ale teď to mám tak, že je součástí mého života a asi navždycky už bude, ale nepatřím mezi ty lidi, kteří když si ráno nejdou zaběhat, tak jsou večer nervózní a mají blbej den. Mám to spíš jako doplňkový sport k tenisu.
V našem běžeckém kurzu pro úplné začátečníky Rozběhni si z chůze za 28 dnů radíme začátečníkům přesný opak Zátopkova známého hesla. My říkáme, když nemůžeš zpomal. Změnil jsi v rámci tréninkového plánu i stravovací návyky?
Jo, dost zásadně. Já jsem věděl, že musím zhubnout. Docela jsem na to měl čas, to je pravda, ale zároveň jsem neměl takové dávky jako profesionální sportovci, běžci. Já jsem u toho hrál divadlo, takže já jsem měl tréninky a večer jsem šel ještě na tři hodiny na jeviště, což je samozřejmě taky nějaký výdej. Neběhal jsem dvacet kilometrů denně, na to bych určitě neměl, ale odstranil jsem lepek ze svého jídelníčku. Nejedl jsem buchty, pečivo, pizzy a těstoviny. Jedl jsem hodně zeleniny a sacharidy, jedl jsem kaše, sušené švestky a mango. Někdy to bylo těžký, když se přijede k mámě a tam se vaří ta svíčková a na stole je štrúdl. Ale opravdu rok jsem se ničeho takového nedotkl. Byl to pro mě někdy boj. Ještě jsem si říkal, že bych měl dát pryč pivo, ale já ho mám rád, to se přiznám, plzeňský pivo. Váha furt šla dolů, furt se mi dařilo, furt jsem to pivo pil, tak jsem pak byl rád, že jsem ho nemusel vyřadit.
Celý rozhovor najdete zde:
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
