Dnes, 09:30
Hluk z dálnice a přivaděče stále trápí obyvatele jihlavské místní části Pávov. Přestože dle měření a metodiky hygieny nejsou třeba žádná opatření, místní se nevzdávají.
Jedna z obyvatelek, Vladislava Pečtová, o situaci informovala redakci Jihlavské Drbny, která na jaře zprostředkovala přímo na místě setkání s primátorem Petrem Ryškou (ODS a KDU-ČSL). Za osadní výbor dorazil na kole Martin Lacek. „Velký hluk dělá přivaděč - ten je východně a spíš ohrožuje část Starého Pávova. Další velký hluk je z D1, ta je od nás severně, kousek od bývalé točny MHD,“ popsala přímo na místě obyvatelka.
Primátor přislíbil, že se místním pokusí pomoci, přestože má město omezené možnosti – dálnice i přivaděč patří Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a pro ně jsou podstatné výsledky měření hluku. To na podzim provedla hygiena. „Při měření dosáhl hluk limitních hodnot, ale dle metodiky se odečítá hodnota kombinované nejistoty měření 1,7 decibelů. Tím pádem vyšlo měření těsně pod hranicí hlukové normy,“ popsala Pečtová. Někdy je prý hluk tak výrazný, že se lidé na zahradě neslyší na vzdálenost dvou metrů.
Na točně, vedle které stojí rodinné domy, hluk při nepříznivém počasí, kterého vzhledem ke klimatickým změnám přibývá, kolísá mezi sedmdesáti, devadesáti a někdy i sto decibely. Hygiena naměřila 60,5 decibelů ve dne a 56,6 v noci. „Těch šedesát přes den je v normě, to kdybyste bydlela ve městě, tam je ten hluk větší, ale šestapadesát v noci, to je hodně,“ uznal při schůzce primátor, který s v problematice hluku dobře orientuje kvůli Kronospanu.
K problematice hluku se pro Jihlavskou Drbnu vyjádřila také mluvčí Krajské hygienické stanice v Jihlavě (KHS) Jana Böhmová. Připomněla, že se hluk z dálnice měřil při kolaudaci modernizace D1 v září 2021, kdy byly hygienické limity hluku dodrženy. Další měření bylo loni na podzim, kdy bylo po odečtení nejistoty měření 60,5 decibelů ve dne a 56,6 v noci. Denní limit je přitom 68 decibelů, noční 58. Odečet je proto ožehavým tématem. „Dle metodického pokynu na měření a hodnocení hluku se vždy u tohoto typu měření odečítá nejistota měření. Metodický pokyn je závazný a nelze si tyto předpisy přizpůsobovat dle potřeby konkrétního subjektu,“ uvedla Böhmová.
„Právě pro výjimky z výjimek a další kličky už nemohu považovat KHS za orgán primárně chránící zdraví obyvatel kraje, alespoň co se hluku týká. Přeci měření kalibrovaným přístrojem, které je finančně náročné, by mělo mít velmi přesný výstup,“ reagovala na tato slova Vladislava Pečtová. „Kombinovaná nejistota, která je reálně stanovena jako rozmezí, čili hodnota plus minus 1,7 decibel, se dle metodiky měření pouze odečítá. To je výhodné jen pro původce hluku a dle mého proti logice,“ dodala
Vladislavu Pečtovou hluk mrzí, jinak je dle jejích slov v Pávově dobrá komunita, celá místní část je krásná, stejně jako okolní příroda. „Ale kvůli tomu hluku to není místo k odpočinku,“ povzdychne si. „Máme novější dům, trojskla, padesátkové stěny a přesto naměřím doma i třicet decibelů od dálnice, někdy jsou to zvuky, jako by tu startoval tryskáč,“ popisuje. Povrch dálnice je čím dál hlučnější, aut jezdí stále více.
V minulém týdnu se přímo na staré točně MHD v Pávově uskutečnila schůzka, na kterou kromě Petra Ryšky dorazila také vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková a Marek Zajíc za odbor strategií a architektury. ŘSD zastupoval Aleš Kratina, osadní výbor Martin Lacek a obyvatele Vladislava Pečtová s manželem. „Bohužel, hluk jakoby opět někdo ztlumil na minimum,“ povzdychla si Pečtová.
Ocenila, že účastníci se na diskuzi připravili a bylo zřejmé, že se snaží obyvatelům Pávova vyjít vstříc. Zástupci města následně navrhli, že město zařídí svými přístroji orientační měření na několika místech v několika dnech. Pokud budou hodnoty vysoké, zařídí město měření hluku certifikovanou laboratoří a to na více místech Pávova. „Když vyjde měření certifikovanou laboratoří přes limit, bude muset ŘSD učinit opatření ke snížení hluku,“ popsala Pečtová.
I pokud by naměřené hodnoty nepřekročily hlukové limity, bude možné uvažovat o zemním valu a pásu izolační zeleně, což by financovalo město. Pokud však nedojde k navýšení počtu aut projíždějících po D1 o padesát procent a více, podle Jany Böhmové dojde každé další měření k podobným výsledkům.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?