Nejvážnější následky cyklistických nehod nesou senioři bez přilby

Z policejních statistik vyplývá, že mezi závažné problémy patří nízké používání cyklistických přileb. Za období let 2020 až 2025 se stalo 25 115 dopravních nehod s účastí cyklistů, přičemž přibližně 58 % cyklistů nemělo přilbu. Ročně dochází k více než čtyřem tisícům nehod. Počet usmrcených cyklistů byl v roce 2025 34, což je o4 méně než v roce předchozím. Podle dat nemělo přilbu v loňském roce 59 % usmrcených cyklistů, což potvrzuje, že většina cyklistů zůstává bez ochrany hlavy a přilba stále není samozřejmou součástí výbavy ani při běžné jízdě.

„Statistika dopravních nehod běžných cyklistů se relativně zlepšuje. Stále však platí, že více než polovina usmrcených cyklistů neměla na hlavě přilbu. Přitom právě ochrana hlavy je to nejjednodušší opatření, které může rozhodnout o tom, jestli člověk z nehody odejde po svých,“ říká ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák a metodička projektu Na kole jen s přilbou Markéta Novotná doplňuje: „Dlouhodobě se snažíme cyklistům připomínat, že přilba není otázkou věku ani zkušeností. Přesto se stále setkáváme s tím, že ji lidé podceňují, často právě při běžných vyjížďkách, kdy mají pocit, že se jim nemůže nic stát.“

Významnou roli v nehodovosti hrají starší cyklisté. Nejvíce usmrcených i těžce zraněných připadá na věkovou kategorii 55 let a více, přičemž tato skupina tvoří nejpočetnější podíl obětí bez ohledu na pohlaví. „Zpohledu policie se opakují stále stejné chyby. Cyklisté podceňují riziko, přeceňují své schopnosti a často zapomínají na základní pravidla, včetně jízdy bez alkoholu nebo používání přilby. Ta je sice povinná pouze do 18 let věku, ale její nošení by mělo být samozřejmostí i u dospělých. Přitom následky těchto rozhodnutí bývají velmi vážné,“ upozorňuje Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.

Právě senioři jsou považováni za nejrizikovější skupinu nejen kvůli nižšímu využívání ochranných prvků, ale také kvůli vyšší fyzické zranitelnosti. „Závažná zranění si nevybírají podle věku ani podle typu dopravního prostředku. Zasahujeme u dětí na odrážedlech, u cyklistů i koloběžkářů, stejně jako u seniorů na kolech či elektrokolech. Klíčová je obezřetnost a používání ochranných prvků, především přilby, které mohou významně snížit riziko úrazu a zmírnit jeho následky. U pacientů v seniorském věku navíc i na první pohled běžný pád častěji vede ke kombinaci více poranění najednou. I vlivem pokročilého věku je pak uzdravení a celková rekonvalescence daleko komplikovanější a delší,“ doplňuje Zdeněk Křivánek, náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. I relativně běžný pád tak u pacientů ve vyšší věku může vést k vážným následkům.

V posledních letech se významně zvyšuje také podíl nehod spojených s dalšími formami mikromobility, například elektrokoloběžkami, které do výkonu 250 W a rychlosti 25 km/h vnímáme jako cyklisty, kteří jsou obecně jednou z nejzranitelnějších skupin účastníků silničního provozu. „Statistiku e-koloběžek sledujeme vestatistikách od roku 2023. V posledních 3 letech došlo téměř 100% nárůstu dopravních nehod s účastní elektrokoloběžkářů, přičemž počet usmrcených elektrokoloběžkářůbyl v roce 2025 5, tedy o 3 více, než v roce předchozím. Největší problém sledujeme v užívání alkoholu jezdců na elektrokoloběžkách, neznalosti pravidel silničního provozu a nepoužívání cyklistických přileb,“ říká Jan Straka z Policejního prezidia ČR.

Nejde přitom o žádné nové zjištění, ale o dlouhodobě se opakující realitu, na kterou kampaň Na kole jen s přilbou upozorňuje už řadu let. Cyklisté jsou i osoby na koloběžkách, případně za splnění technických podmínek na elektrokolech a elektrokoloběžkách. Přestože se o přilbách mluví dlouhodobě a jejich přínos je nesporný, část cyklistů starších 18 let ji stále vnímá spíše jako doporučení než samozřejmost.