Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekSobota, 8. října 2022, 11:11
Autosedačka umístěná ve voze proti směru jízdy je pro dítě bezpečnější než ta, která je připevněná po směru. Při střetu plní funkci ochranného štítu a na páteř, krk a hlavu dítěte působí výrazně menší zátěž. Rodiče by měli vozit malé pasažéry v protisměrné sedačce minimálně do čtyř let věku. Desítky let osvědčený „švédský model“ čeští rodiče často neznají nebo ignorují. Při čelním nárazu musí dítě sedící v posměrné autosedačce udržet na krku tíhu 56 kg. To nemůže zvládnout, a tak dochází k vážným úrazům.
Je to padesát let, kdy automobilka Volvo poprvé použila autosedačku a šedesát let co nad myšlenkou, jak ochránit dítě při cestě vozem, začal uvažovat švédský lékař Sven Bertil Aldman. Inspirací mu byl v roce 1962 start rakety s astronautem Johnem Glennem, respektive poznámka moderátora, že aby astronaut překonal velké přetížení, musel by sedět v lodi zády ke směru letu. I výše zmíněná první autosedačka byla umístěná proti směru jízdy. Aldman za vývoj bezpečnostních pásů, dětských sedaček používaných zády ke směru jízdy a airbagů, získal v roce 1992 hlavní cenu stockholmského Královského technologického institutu. Co skandinávský lékař pochopil před desítkami let a stále se ve Švédsku používá, vozit děti v autosedačce proti směru jízdy do co možná nejvyššího věku, rodiče v České republice většinou opomíjejí.
Švédsko je jednou ze zemí s nejnižším počtem úrazů dětí při autonehodách. Proti směru jízdy tam běžně jezdí děti do čtyř, pěti let. Není to dáno zákonem či vyhláškou, ale zodpovědností a znalostí rodičů. V letech 1992-2011 bylo ve Švédsku pouze 15 smrtelně zraněných dětí do čtyř let v autosedačkách umístěných proti směru jízdy. Dvě děti kvůli požáru, jedno kvůli utonutí a ostatní při fatálních nehodách, jednalo se například o srážky s kamionem. Podle švýcarské společnosti International Research Council on Biomechanics of Injury, která se tématu věnovala, k žádnému úmrtí nedošlo při zadním nárazu, vždy jen při čelním nebo bočním.
V České republice platí, že při přepravě dětí menších než 150 cm nebo lehčích než 36 kg musí být dítě při cestě autem v adekvátním zádržném systému, tedy autosedačce. Podle váhy i výšky je pak nutné vybrat správnou autosedačku. Vše začíná u takzvaných „vajíček“ pro miminka, která se vždy umísťují proti směru jízdy. Po autosedačkách pro miminka následují ty pro děti ve věku 1,5 roku až 5 let. „Všechny autosedačky se mohou poutat na místě spolujezdce. Ve voze musí být ale vypnutý airbag, pokud je autosedačka umístěná proti směru jízdy,“ upozorňuje Markéta Novotná z Týmu silniční bezpečnosti a dodává: „Když je dítě větší a sedí v autosedačce ve směru jízdy, zůstává airbag zapnutý. Je ale nutné posunout sedačku tak, aby byl dostatečný prostor mezi hrudníkem/obličejem dítěte a palubní deskou odkud airbag vystřelí.“
Malé děti mají velkou hlavu v poměru ke svému tělu. Hlava tvoří čtvrtinu dětského tělíčka, zároveň mají krátký a nezpevněný krk. Hlava, krk a břicho jsou nezranitelnější místa dítěte. Je spočítáno, že při čelním nárazu v rychlosti 50 km/h má dětská hlavička, která v 6 měsících váží asi 2 kg, tíhu 56 kg. U dítěte, které sedí v posměrné autosedačce pak pásy při čelním nárazu zadrží ramena a tělo. Hlava je ale vymrštěná dopředu a drobný dětský krk není schopen těžkou hlavu udržet. Tak dochází k velmi vážným zraněním, jejichž následky se mohou projevit i za několik roků. Na to upozorňuje například projekt Neriskuj krk! Protisměrná autosedačka podpírá při nárazu dětskou páteř, krk i hlavu. Při nárazu z boku, je pak dítě brzděním zatlačeno do její konstrukce a tím je chráněno. „Pokud s tím dítě nemá problém, třeba kvůli nevolnosti, je víc než rozumné ho v protisměru nechat i v případě větších autosedaček. Třeba do pěti let, dokud se vejdou. Námitky, že dítě nemá kam dát nohy nejsou zcela relevantní. Děti většinou v autosedačkách mají nohy pokrčené, je to pro ně přirozenější a kromě toho, na trhu jsou i protisměrné autosedačky pro starší děti,“ říká Jan Polák, ředitel Týmu silniční bezpečnosti.
Teprve starší děti by měly cestovat v autosedačce po směru jízdy. Tady se vyplatí hledat autosedačku, která bude mít jak podsedák, tak zádovou opěrku s krytím krční páteře a hlavy. „Samotné podsedáky jsou k ničemu. Ty dítě neochrání. Jedinou jejich výhodu je, že dítě vyzvednou do potřebné polohy, ve které je bezpečnostní pás vedený správně přes klíční kost, nikoliv pod krkem,“ vysvětluje Markéta Novotná a pokračuje: „Pokud není podsedák chycený Isofixem, tak při nehodě podjede pod dítětem, a to tak nemá bezpečnostní pásy tam, kde mají být. Kromě toho na podsedáku nemá chráněnou hlavu, krk ani trup.“ Výhodné jsou „celosedačky“, které chrání ramena, hrudník i hlavu a děti jsou při nehodách více zafixované. Na rozdíl od samostatného podsedáku bývají některé autosedačky vybavené zařízením pro absorpci energie při bočním nárazu.
Pokud máte kvalitní autosedačku, ale špatně v ní dítě připoutáte, pak ho vůbec nemusíte ochránit. „Malé děti se poutají pětibodovým pásem. Popruhy vedou přes ramena, kolem boků a setkávají se v rozkroku. Starší děti se poutají tříbodovým pásem,“ upřesňuje Jan Polák. Pás musí být dotažený k tělu. Při správném dotažení mezi pás a dítě strčíte maximálně dva prsty. Pokud je upoutání volnější může při nárazu dítě z pásů vyletět. S nadcházejícím chladným počasím je třeba si uvědomit, že poutání dětí do autosedaček v silných bundách nebo kombinézách není bezpečné. I přes veškerou snahu není možné pásy dostatečně dotáhnout. „Záběry z crash testů ukazují dětskou figurínu, která při nedostatečném dotažení pásů vylétne při nárazu v padesátikilometrové rychlosti z pásů i bundy. Důvodem je vzduchová mezera mezi tělem a svrchním oblečením. Ani kvalitní autosedačka, ve které je dítě špatně posazené a připoutané ho neochrání,“ varuje Markéta Novotná.
Konstrukce aut se za poslední roky zdokonalila a kvalitnější jsou i deformační zóny. Rodiče nemusí mít strach dát dítě v autosedačce na místo spolujezdce. V některých případech, například pokud rodič cestuje s dítětem sám, je to lepší umístění než na zadních sedadlech. „Když rodiče přepravují dítě na zadních sedačkách, mají tendenci koukat do zpětného zrcátka a dítě kontrolovat. Často se také otáčí, a to už představuje opravdu velké riziko nehody,“ dodává závěrem za Tým silniční bezpečnosti Markéta Novotná.
Nejen bezpečnost dětí při cestování v automobilech upozorňujeme v rámci projektu Markétina dopravní výchova, který je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů a podporován řadou partnerů jako Platforma VIZE 0, z.ú., ŠKODA AUTO a.s. nebo Marius Pedersen a.s.. Více o projektu, jeho výstupy, materiály a další naleznete na www.dopravnivchovy.cz.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
