Dálnice D1 je nejstarší, nejdelší a v některých úsecích také nejvytíženější českou dálnicí. Dlouhou dobu byla také jedinou delší souvislou dálniční stavbou. Před 40 lety, 8. listopadu 1980, byly otevřeny poslední chybějící úseky D1 mezi Prahou a Brnem a zároveň i zbývající části D2 z Brna do slovenské metropole Bratislavy. Dálnice, která měřila 317 kilometrů, se tak po desetiletích příprav a výstavby stala skutečnou silniční „páteří“ tehdejší československé federace.
Výstavba současné D1 začala v září 1967 „pražským“ úsekem Spořilov – Čestlice. Po desetiletích tak došlo k naplnění někdejších plánů na vybudování páteřní dálnice napříč tehdejším Československem, které však přerušila druhá světová válka a následně ukončila poválečná politická situace. Stavba dálnice D1 byla totiž schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou.
Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena. V roce 1963 schválila vláda koncepci dlouhodobého rozvoje silniční a dálniční sítě, která měla mít celkem 1711 kilometrů (včetně Slovenska). Páteří byla právě dálnice D1 v délce 712 km, která na rozdíl od dneška měla od Brna pokračovat přes Uherské Hradiště na Slovensko až do Košic.
Chybějící úseky D1 mezi Prahou a Brnem byly otevřeny před čtyřiceti lety, a to 8. listopadu 1980.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
