Rozklad proti vydanému rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP), podaly obce z lokality Hrádek na Vysočině, která je jednou ze čtyř vytipovaných oblastí pro vznik hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Obce z Pošumaví podaly odvolání proti rozhodnutí MŽP, jímž povolilo geologický průzkum lokality Březový potok na Klatovsku. Novinářům to řekl starosta Horažďovic a mluvčí Platformy proti úložišti Michael Forman (Občané HD).
O povolení k průzkumu loni v únoru požádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). MŽP průzkum v minulých dnech povolilo. Vláda má nejvhodnější místo vybrat do roku 2028 z lokalit Březový potok, Hrádek, Horka na Třebíčsku a Janoch u jihočeského Temelína. V úložišti mají být asi půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Státy spoléhající na tyto zdroje mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě ČR připravují podzemní úložiště další země. Průzkum má přispět ke konečnému výběru lokality, v níž vznikne. SÚRAO tam nechá provést hloubkové vrty.
„Odvolání jsme podali přímo k ministrovi bianco s tím, že naši právníci teď doplňují konkrétní věci, které napadáme," uvedl Michael Forman. Podle něj je rozhodnutí MŽP osmistránkové a právníci ho analyzují. „Na základě porady starostů z lokality jsem dostal pokyn podat proti vydanému rozhodnutí ministerstva rozklad. Obsahuje zatím obecné důvody pro podání opravného prostředku, které budou podrobně odůvodněny do 30 dnů," řekl dnes právní zástupce obcí z lokality Hrádek Luboš Kliment. Podle Eduarda Sequense z platformy má odvolání, tedy rozklad k ministrovi, odkladný účinek. „Znamená to, že geologický průzkum daných lokalit nesmí začít," zdůraznil.
SÚRAO podle Formana zatím hloubkové vrty neprovádí. „Musí nás, a to i v případě mělkých vrtů, požádat o povolení vstupu na pozemek," uvedl. Žádosti sice přišly už v červnu, ale žádná obec z Březového potoka jim povolení ke vstupu nedala. „Není to nic proti České geologické společnosti, je to obecně proti tomu, jak se stát chová k obcím. Musí se nastolit komunikace, tedy dialog, jinak to nikam nepovede," řekl. Pokud by geologové začali vrtat bez povolení obcí, postupovali by podle Formana protiprávně. Loni byl proveden biologický screening rostlin a živočichů, letos začal tzv. hydromonitoring povrchové a podzemní vody, k nimž SÚRAO povolení od obcí nepotřebuje.
Podle Formana je i vzhledem k odkladnému účinku verdiktu MŽP zřejmé, že výběr lokality do roku 2028 nemůže být dodržen. „Mohli by to udělat pouze na základě nekompletních dat, ale pak se nemohou ohánět tím, že nejvážnějším kritériem pro stavbu je bezpečnost. Musí být na stole adekvátní data podpořená solidním výzkumem, průzkumem a metodikou," uvedl.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) před týdnem v Plzni uvedl, že povolování průzkumů je procesem úřednickým, daným českou legislativou, do něho ministr v žádném případě nezasahuje. „To není otázka rozhodnutí ministra, ale rozhodnutí podle zákona," řekl.
Zástupci obcí se sejdou s novým vedením Plzeňského kraje a budou chtít jeho podporu; vedení kraje dlouhodobě vystupují proti úložišti. Dále požádají o podporu Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje a Svaz měst a obcí ČR. Platforma se dle Formana bude snažit prosadit, aby stát a jeho organizace včetně ČEZ hledaly jiné způsoby nakládání s vysoce radioaktivním odpadem, než ho zahrabávat pod zem. Vláda podle Formana nazývá vyhořelé jaderné palivo odpadem, ale ČEZ nikoliv. „Dokonce ve virtuální prohlídce Temelína je zmíněno, že ČEZ počítá s tím, že by ho přepracovával," řekl. Pokud bude nutná stavba hlubinného úložiště, mohlo by se podle starostů domluvit víc států na jedné lokalitě.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
